Kuchyňské sporáky na tuhá paliva jsou univerzálními spotřebiči, které pomalu nahrazují dříve v chatách tolik užívaná jednoplotýnková kamínka. Vynikají totiž vysokou účinností a pro svou funkčnost potřebují jen suché dřevo nebo dřevěné brikety. Kromě vytápění a přitápění v obytných místnostech je využijete pro ohřev, případně i vaření jídel. Navíc jsou sporáky na tuhá paliva nezávislá na dodávkách plynu a elektřiny, mají tak ekonomický a díky minimálnímu množství emisí také ekologický provoz. Sporáky na tuhá paliva jsou dnes k dostání v mnoha barevných provedeních, je proto možné je zakomponovat do nejrůznějších interiérů.
Čím topíme?
Pokud také rádi sedáváte u krbu a sledujete plápolající plamínky, u sporáků na tuhá paliva můžete oheň sledovat také a to proskleným topeništěm. Ve sporácích na pevná paliva se obvykle topí dřevem, briketami nebo hnědým uhlím. Jestliže se však chcete občas koukat do ohně, měli byste topit především vyschlým tvrdým dřevem z listnatých stromů, protože uhlí by prosklená dvířka brzy znečistilo a nebyla by průhledná. Jak poznáte suché dřevo? Mělo by ležet alespoň dva roky na suchém místě a jeho maximální vlhkost nesmí být vyšší než 20%. Pokud byste topili mokrým dřevem, docházelo by k nedokonalému spalování a vzniku spalitelného sedimentu kreosot, který se běžně usazuje na vnitřní části komínu. Palivo se doplňuje přikládacími dvířky umístěnými na čelní straně sporáku. Za nimi se skrývá topeniště.
Vaříme a pečeme
Ti, kdo chtějí sporáky na tuhá paliva využívat pro přípravu pokrmů, mají dnes možnost vybírat z mnoha modelů – od těch nejjednodušších, které jsou připomínkou na staré časy a působí mnohdy až nostalgicky, až po sporáky plné moderních technologií, které jsou vymyšleny tak, aby bylo možné je zabudovat do kuchyňské linky. Na první pohled sice většina modelů vypadá, jako by pocházely z časů našich babiček, ale ve skutečnosti fungují jako mnohé hi-tech spotřebiče. Přes prosklená dvířka u trouby je možné sledovat proces pečení, a pokud je trouba vybavena teploměrem, máte možnost kontrolovat i teplotu uvnitř. Přívod vzduchu je možné regulovat pomocí otočné růžice na popelníkových dvířkách.
Sporák KVS Moravia VSP 9112 KLAUDIE na pevná paliva s troubou, je určený k vytápění, vaření, pečení a ohřívání pokrmů. Do venkovské kuchyně v rustikálním stylu se hodí dokonale.
Sázka na kvalitní materiály
Sporáky na tuhá paliva jsou většinou sestaveny z profilových nebo lisovaných ocelových dílů a z litinových odlitků. Kvalitní sporáky mají pro lepší izolaci dvouplášťový skelet s odvětrávacími otvory. Mezi nejoblíbenější povrchové úpravy patří smalt, ale velmi efektně vypadají také sporáky z litiny nebo silného plechu. Plotny se vyrábí z tradičních materiálů, jako je litina či broušená ocel. Moderní sporáky určené pro vestavbu do kuchyňské linky jsou vybaveny sklokeramickou deskou, která funguje jako klasická plotna. Přikládací dvířka bývají litinová, ale pokud jsou prosklená, jsou vyplněna dvojitým bezpečnostním sklem, stejně tak, jako dvířka trouby.
Tajemství vnitřku sporáku
Vnitřní prostor sporáku je rozdělen na spalovací a pečící část. Tok spalin a výkon se dá regulovat pomocí zatápěcí klapky umístěné před kouřovodem. Během zatápění a vaření jsou spaliny vedeny přímo do komína a při pečení pod pečící troubu. Prostor palivové šachty je vyložen silnostěnnými šamotovými tvarovkami a nacházejí se v něm dva litinové rošty umožňující letní a zimní provoz. Horní rošt je vyjímatelný a slouží k zahřátí plotny. Využijeme jej tedy v teplých dnech, kdy nechceme topit, ale jen vařit. V zimním období, když potřebujeme topit, se horní (letní) rošt vytáhne. Tím se zvětší prostor a následně i výkon topeniště. Používáme tedy jen dolní rošt, který je zpravidla posuvný a otočný. V zadní části spalovací komory se nachází soustava otvorů, kudy přichází předehřátý vzduch – přívod může být pevně nastavený nebo regulovatelný. Některým sporákům nechybí ani teplovodní výměník, díky kterému je možné vytápět i další místnosti v domě.
Clean Burn neboli čisté spalování
Metoda čistého spalování, tedy Clean Burn, vznikla ve Skandinávii. Touto technologií společně s důmyslnou konstrukcí kamen je dosahováno pyrolytického spalování. To znamená, že do kamen proudí vzduch zespoda, jedná se tedy o tzv. primární vzduch, a dochází ke spalování dřeva. Soustavou otvorů v horní nebo zadní části spalovací komory se do topeniště dostává předehřátý sekundární vzduch, který spaluje plyny a částice vzniklé při hoření. Tímto způsobem je maximalizována účinnost kamen, která se může pohybovat až na 90%. Do ovzduší tak uniká jen minimální množství emisí. Tato unikátní technologie bývá někdy označována také jako terciární nebo dvoustupňové spalování.
- jpa -