Udírna
Kdo nemiluje chuť uzeného masa, provoněného kouřem ovocného dřeva? I já jsem milovníkem této nezdravé pochoutky, a proto jsem už od počátku stavby krbu počítal s udírnou, kde se takové dobroty budou připravovat. Do této chvíle máme již hotové malé ohniště sloužící k vytopení udírny, a také kouřovod, který do ní dopraví teplo a "voňavý" kouř. Nyní Vám popíšu, jak jsem postavil to nejdůležitější, tedy udící komoru.
Nejprve bylo nutné umístit rám dvířek udírny "do váhy".
Rám musel být obezděn i s nasazenými dvířky, aby se nezkřížil. Dvířka pěkně musela doléhat, aby nikde nevznikla mezera, kterou by pak unikal kouř (jak jsem později při provozu zjistil, kouř se protlačil mezi rámem dvířek a plechem, ze kterého jsou dvířka tvořena. Na ten bylo proto později nutné navařit po celém obvodu úhelník, který po zavření dvířek dosedl pod úhelník, který tvoří rám dvířek, a tak mezeru utěsnil. Navíc zpevnil dvířka po celém obvodu proti vykroucení, ke kterému by mohlo žárem dojít).
Dvířka jsem upevnil v prostoru nad římsou velkého ohniště. K tomu mi posloužila dlouhá dřevěná lať opřená o zem.
Do latě jsem zabil dlouhý hřebík, který zezadu přidržoval dvířka udírny.
Pak jsem rám i s dvířky postupně obezdil.
Na rámu dvířek jsou navařeny kovové packy pro zazdění.
Rám dvířek musel být různě vyvážen a podepřen. K tomu posloužila rovná deska a kousky břidlice.
Po obezdění rámu dvířek vznikly boky a zadní stěna udící komory.
Toto je pohled na její pravou stěnu. V její horní části je vidět zazděný kousek trubky se závitem na čidlo teploměru.
Šáry byly pokládány podle obecných zednických zásad, tedy v rozích přeloženy.
Celá udící komora je zbudována ze šamotových cihel spojených šamotovou maltou.
Pohled na pravou stěnu udící komory. V boční části je zazděn kousek trubky se závitem na čidlo teploměru.
Teploměr bude tedy možné umístit podle potřeby v udírně vpravo nebo vlevo.
Pohled shora dovnitř udící komory. Obě čidla teploměru jsem záměrně umístil naproti sobě v rovině, k čemuž mi posloužila vodící tyč.
V případě, že by se teploměr do udírny neumístil, je možné do těchto otvorů vložit gril ze spodního velkého ohniště, a maso tak v udírně pomocí venkovního motorku otáčet.
V zadní části dole je vidět kouřovod z malého ohniště.
Pohled shora dolů na levou stěnu krbu. Postupně shora dolů je vidět otvor pro čidlo teploměru (gril do udírny s motorkem), pak vývod krbové klapky, a nakonec trubku pro gril s motorkem do velkého ohniště.
Vývod krbové klapky. Mezi skeletem velkého ohniště a udící komorou je zazděn kousek trubky sloužící jako "ložisko" při otáčení krbové klapky.
Trubka bude později podle venkovní omítky opatrně zkrácena pilkou na železo tak, aby nedošlo k přeříznutí tyče ovládající krbovou klapku.
Ještě jednou pohled do udící komory, tentokrát z pravé strany. Ve spodní části je vidět krbová klapka, která je v poloze "zavřeno pro krb". V této poloze bude při uzení.
Vnitřní prostor udící komory. Zde vidíme průchod tyče grilu přes pravou stěnu udící komory v případě, že v tomto otvoru není umístěno čidlo teploměru.
Tentýž pohled z venku, tedy vně pravé stěny udící komory. V kovové jímce se závitem je vidět volný konec grilovací tyče. Na opačné straně by byl umístěn motorek, toto je špice.
Autor: Bc. Jaromír Šigut