Rozdíl je především v principu jejich činnosti. K tomu si nejprve řekněme trochu teorie. Vytápění můžeme rozdělit na dva druhy – konvekční a sálavé. První typ je tvořen topným tělesem (typicky radiátor), které ohřívá okolní vzduch. Ten následně předává teplo všem předmětům v místnosti, tedy stěnám, nábytku, osobám atd. Teplý vzduch také, jak známo, stoupá vzhůru, a naopak chladný klesá dolů. Tím vzniká v místnosti proudění, takže se postupně prohřívá a zároveň může ohřívat i místnosti okolní.
Při sálavém způsobu vytápění máme zdroj, který vyzařuje tepelné – infračervené – paprsky. Ty procházejí vzduchem, aniž by jej (v ideálním případě) zahřívaly a předávají teplo až přímo předmětům, na které dopadnou. Typickým představitelem sálavého zdroje je otevřený oheň, krb apod.
Ve skutečnosti ovšem neexistují čistě konvekční nebo čistě sálavé zdroje, i radiátor vyzařuje menší podíl sálavého tepla a krb se sám ohřívá, načež se stává v malé míře i konvekčním zdrojem. Obecně však platí, že sálavé zdroje člověk subjektivně vnímá příjemněji než konvekční, nehledě na to, že infračervené záření má pozitivní vliv na lidský organismus. To je jedním z důvodů (když si odmyslíme vizuální stránku), proč je posezení u krbu příjemnější než posezení u radiátoru.
Jak jste po tomto delším úvodu jistě pochopili, infra kamna jsou sálavým zdrojem, ostatně proto se tak nazývají. Jejich teplo tím pádem pocitově připomíná otevřený oheň.
Většina prodávaných infra kamen funguje na propan-butan, což může být výhodou i nevýhodou. Výhodné je to proto, že nepotřebujete napojení na plynovou instalaci a můžete tak kamna používat kdekoliv, i v místech bez zavedeného plynu. A jelikož není nutné ani připojení na komín, celé zařízení zpravidla bývá na kolečkách a dá se tak libovolně posunovat a přemisťovat. Avšak na druhou stranu je nezbytné pravidelně doplňovat propan-butanové bomby, což provoz poněkud ztěžuje.
Až na tuto mrzutost je provoz infra kamen jednoduchý. Zapalují se piezoelektricky a již zhruba čtvrt hodinky po spuštění se můžete těšit z příjemného sálavého tepla. Většina typů je vybavena jištěním proti zhasnutí plamene a nízké koncentraci kyslíku. Kamna se vyrábějí v různých velikostech a výkonech, samozřejmostí je regulace. Od výkonu se odvíjí spotřeba plynu, která se u běžných typů pohybuje v řádech stovek gramů za hodinu. Desetikilová propanbutanová bomba tak vystačí na několik desítek hodin provozu.
Infra kamna se málokdy používají jako primární topidlo, neboť to není cenově příliš výhodné; náklady navíc prodražuje doprava plynových bomb. Hodí se jako doplňkové topení, jsou ideální pro použití na chatách a chalupách (pokud je v dosahu kde doplňovat bomby). Rovněž je výhodné je používat třeba pro občasné vytápění dílny či garáže, kde v zimě opečováváte svého čtyř- nebo dvoukolového miláčka, nebo v jiných prostorách, které pravidelně nevytápíte a občas potřebujete „rychlé“ teplo.
Text: Michal Hamšík
Foto: archiv firmy DeLonghi