Na začátku byl nápad
Stejný problém, jak snížit náklady na vytápění prostorné dílny řešil před časem i majitel firmy, která později vyvinula horkovzdušná kamna na biomasu. Zní to jednoduše, zlaté české ručičky si poradily. Jenže, ekonomicky výhodné a ekologické teplo z biomasy lze využít pouze procesem řízeného spalování. Proto konstruktéři kamen vyvinuli speciální spalovací koš na spalování obilí a peletek. Po dvou letech byla kamna „na zrní“ na trhu a vzápětí triumfovala na brněnském mezinárodním veletrhu zemědělské techniky Techagro 2006. Ještě v listopadu loňského roku získaly kamna čestné uznání za nejlepší výrobek na odborném veletrhu vytápění Aqua-Therm v Praze.
Ohřát se můžete bez komína
V biokamnech se spalují dřevní a travní pelety nebo obilí (pšenice, ječmen, žito, oves). Konstrukce kamen, především spalování zrní v konstrukci hořáku a topeniště, umožňuje dosáhnout vysoké účinnosti a ekonomiky provozu. Pro komfort obsluhy jsou kamna vybavena samočinným roztápěním a plynulou regulací výkonu od 8 do 18 kW. Plynule regulovatelným profukovacím ventilátorem se výkonnost kamen ještě zvyšuje. Vyfukovaný ohřátý vzduch podle potřeby vytápí domy, chaty, dílny, kanceláře, ale i prostory značného objemu. Efektivní spalování biomasy zprostředkovává velkoplošný spalinový výměník, který dosahuje mimořádně vysoké účinnosti. A že kamna splňují nejpřísnější emisní požadavky u biokamen asi nikoho nepřekvapí. Zajímavější je fakt, že z biopaliva jsou emise minimální. Proto jsou kamna vybavena vlastním odtahovým ventilátorem, takže nepotřebují komínový tah (resp. komín).
Obilí je levný zdroj na otop
Do padesátilitrové násypky biokamen stačí doplňovat palivo jednou za cca 10 hodin. Ve srovnání s klasickými kamny na uhlí mají biokamna značně nižší náklady na ekologické palivo i při maximálním výkonu. Náklady na 1 kWh tepla, jestliže jsou palivem pšenice a peletky, činí přibližně padesátpět haléřů. Dokonce v případě alternativních peletek a energetického obilí se dostaneme až na třicet haléřů za kilowatthodinu tepla. Na vytápění průměrného rodinného domku výrobce uvádí asi šest až osm tun spotřeby paliva ročně.
Teplo roste na poli
Jak už bylo řečeno, topným médiem do biokamen jsou peletky nebo obilí. Jak získat dodavatele peletek by měl poradit především výrobce kamen. I když se peletky vyrábějí lisováním z dřevěných pilin a agropeletky lisováním různého bioodpadu, například z čištění obilí a trav, nejsou peletkárny rozšířeny v masovém měřítku, například jako provozovny uhelných skladů. Nadějnější je situace se sháněním obilí, které se může spalovat i s plevami a plevelem bez jakékoliv další úpravy. To znamená, téměř přímo od kombajnu. Výrobce ale neřeší maximální hodnoty vlhkosti, které nebrání efektivnímu provozu biokamen. Závěrem ještě poznámka: uvedené zdroje biopaliv jsou vysoce výhřevné.
Zákazníci, kteří již mají s biokamny zkušenosti, hlavně oceňují bezkonkurenčně levný provoz, (cena alternativních pelet se zhruba pohybuje do 1000 Kč/t, energetické obilí od 1000 Kč/t, dřevěné pelety 2200 Kč/t.). Předností kamen je mobilita, nízká hmotnost a relativně nízká cena. V porovnání s kotlem kombinovaným na běžné palivo a biohmotu, kde se cena pohybuje kolem sta tisíc, se biokamna pořídí za třetinu, přesněji za 33 500 korun, i s daní.
Autor: Irena Forejtová
Foto: archiv firmy Kovo Novák