Na trhu je obrovský výběr mnoha druhů o různých výkonech a velikostech a pracujících na různých principech. Mnohé z těchto jednotek se dají použít i samy o sobě k vytápění menších místností.

Vzhledem k potřebě zachování „přenosnosti“ bývají tato topná tělesa většinou na elektřinu. Prostě je zapojíte do zásuvky a fungují. Samozřejmě, existují i přenosná topná tělesa na plyn, dokonce i na pevná paliva. Ovšem v druhém případě je jejich mobilita přece jen poněkud ztížená a diskutabilní. Podívejme se tedy na některé druhy topidel.

Již mnoho desítek let jsou v prodeji elektrické olejové radiátory na kolečkách. Ty patří mezí největší, nejtěžší a nejhůře přenosné ze zmiňovaných těles a i vzhledem k větší tepelné setrvačnosti se hodí spíše k dlouhodobějšímu přitápění. Podobně fungují i topidla s kamennými deskami. Naopak velmi pohotové a prakticky okamžitě hřející jsou teplovzdušné ventilátory. Ty můžete zapnout jen na pár minut a efekt je okamžitý, navíc přesně v místě, kde to potřebujete. Jejich výhodou je i to, že se dají použít rovněž v létě, neboť většinou je možné zapnout jen samotný ventilátor bez vyhřívání. Nevýhodou těchto zařízení je jejich hlučnost – ventilátor zkrátka pořád hučí – a poměrně vysoká okamžitá spotřeba enegie. Jiným druhem směrového topení jsou halogenová topidla a infrazářiče. Pracují potichu a účinně, mohou ale rušit vyzařovaným světlem.

Z dalších variant přídavného topení stojí za zmínku jednoduché elektrické přímotopy a konvektory o různých výkonech, které nemají setrvačnost jako olejové radiátory a rovněž hřejí téměř okamžitě. Vzduch se ovšem oproti ventilátoru volně a rovnoměrně rozptyluje po místnosti.

Zajímavou možností jsou elektricky vyhřívané koberečky a podložky. Mají nízkou spotřebu elektrické energie a hřejí právě tam, kde bývá pocit chladu zpravidla nejintenzivnější, tedy na nohách. Díky tomu můžete dosáhnout tepelného komfortu i v jinak poměrně chladné místnosti. Další výhodou jsou malé rozměry a nízká hmotnost, takže se dají velmi snadno přenášet z místnosti do místnosti, do garáže, do práce, na chalupu nebo zimní dovolenou.

Není-li k dispozici elektřina, je nutné pomoci si jinak. Poměrně rozšířená jsou topidla na propanbutan, která se našroubují na běžnou bombu. Tady je ale nutno dbát na bezpečnost, jinak hrozí nebezpečí požáru. Jejich nevýhodou je zejména fakt, že spalují kyslík v místnosti. V prodeji jsou také miniaturní topidla pracující s kempinkovými a horolezeckými bombami. Vzhledem ke svému výkonu se však hodí jen do opravdu malých prostor, typicky např. chatek a stanů.

Některá z uvedených topných těles se dají používat i venku, ale měla by to být jen ta, která jsou k tomu opravdu určena. Takováto tělesa jsou odolná proti vodě a povětrnostním vlivům, měla by také snášet větší rozsah okolních teplot.

Většina přídavných topidel je natolik cenově dostupná, že lze v případě potřeby opravdu pouze zaběhnout do obchodu, aniž bychom rozbíjeli prasátko. Teplovzdušné ventilátory pořídíme v řádu stokorun, kvalitní olejový radiátor zhruba za čtyři tisíce korun.

Autor: Michal Hamšík

Foto: archiv firem Fagor, Eta, DeLonghi