Ventilátory jsou cenově relativně dostupné, samozřejmě jako u všeho ostatního se objevují výrobky různé kvality. Vzhledem k našemu podnebí se u nás příliš nerozšířily velké ventilátory, umístěné na stropě. Ty bývaly dříve hojné v klimaticky teplejších zemích celého světa, s nástupem klimatizací však mizí. Stále jsou ale časté v zemích Asie a Afriky, především v hotelích a veřejných budovách. Stropní ventilátor je relativně levným řešením zvýšení proudění vzduchu, v luxusnějším provedení (s použitím mosazi apod.) pak může dodat místnosti zajímavý retro vzhled.
Mnohem častější jsou u nás ventilátory malé, buď stolní, nebo na vyšším stojanu. Pořídíte je již za pár stovek a v letních měsících mohou zpříjemnit jak práci v kanceláři nebo dílně, tak i třeba posezení doma u televize. Prakticky již standardem jsou možnosti nastavení sklonu ventilátoru a měnění rychlosti v několika stupních, většina typů je také vybavena funkcí mechanického otáčení vlevo-vpravo (oscilace). To zajišťuje, že nesedíte stále v průvanu, ale ventilátor vás střídavě ovívá a rozhání vzduch po celé místnosti.
Ve vzhledu a funkcích ventilátorů nenajdete zřejmě zásadní rozdíly. Liší se výkonem, přičemž ty výkonnější bývají zpravidla také dražší. Jestliže však máte ventilátor blízko sebe v malé místnosti, není vysoký výkon nutný. Některé modely bývají vybaveny různými přídavnými funkcemi, například časovačem či teploměrem.
Při nákupu ventilátoru bychom se měli také soustředit na hlučnost jeho provozu. I když se nám při zapnutí přístroje v obchodě třeba jeví jako nízká, v tiché podvečerní domácnosti to můžeme vnímat jinak a trvalé svištění pak snadno působí rušivě. Na hlučnost a samozřejmě i životnost má kromě samotné konstrukce motoru a rotoru velký vliv také dílenské zpracování, především výrobní tolerance u pohyblivých částí. Velké vůle mají za následek vznik vibrací a rezonancí. To platí také o nekvalitních materiálech – pouzdra a ložiska hřídelí se po čase opotřebují, což se nejprve projeví zvýšenou hlučností, později to může skončit poruchou ventilátoru. Náchylné jsou k tomu hlavně převody, zajišťující oscilaci z boku na bok.
Na druhou stranu však není nutné dělat z nákupu ventilátoru žádnou vědu, vždyť nejde o nějakou závratnou investici. V našich zeměpisných šířkách jej navíc nebudeme používat po celý rok, ale jen během občasných parných dnů. Ačkoliv, pokud mají klimatologové pravdu, do budoucna se zřejmě budeme chtít ochlazovat stále častěji…
Přesto stojí za to zvážit, zda raději nekoupit ventilátor teplovzdušný. Většina z nich se dá použít i bez zapnutého tepelného zdroje, takže výrobek je pak univerzálnější a dá se použít jak k topení, tak k ochlazování (respektive ke zvýšení proudění vzduchu v místnosti).
Autor: Michal Hamšík
Foto: archiv firem Cata, Rowenta, Solac