Podobné „zařízení“ se dnes často nevidí, ale ti starší si určitě ještě pamatují na malé domečky, které bývaly vidět za okny. Když byl venku panáček, znamenalo to, že bude špatné počasí, a když panenka, tak se naopak čekalo, že bude hezky (nebo naopak?). Šlo vlastně o jednoduchý barometr, často kombinovaný ještě s teploměrem. Zdá se, že podobné chaloupky se pořád vyrábějí, nedávno jsem dokonce jednu viděl v nějakém internetovém obchodě. Zajímavé spojení minulosti a současnosti…

Mnohem častěji se však setkáte s méně romantickými, či chcete-li méně kýčovitými aparáty. Jen různých teploměrů se dá koupit nepřeberné množství druhů a velikostí. Kromě klasických lihových se stále častěji objevují teploměry elektronické s displejem, opět v mnoha velikostech. Ten pravý význam však nabývá elektronický teploměr teprve ve spojení s dálkovým čidlem, které je umístěno venku. Vy jste pěkně uvnitř místnosti a jen sledujete displej, zobrazující vnější teplotu. Přenos z čidla je možný kabelem, nebo bezdrátově. Zatímco první řešení má zjevnou nevýhodu v tom, že drát je třeba někudy vést a protáhnout dovnitř domu, mírná nevýhoda řešení druhého spočívá v napájení. Musíte zkrátka měnit baterie nejen v zobrazovací jednotce, ale i v čidle. Některé teploměry umožňují zapojení na více čidel, takže se dá porovnávat teplota na několika místech (např. na slunci a ve stínu, u země či ve větší výšce, venku a ve sklepě…), mnohdy se k tomu ještě přidává možnost sledovat teplotu přímo v místnosti.

V nabídce se objevují rovněž teploměry zobrazující zároveň i čas a datum, u dražších přístrojů pak přibývají další funkce. Teploměr si tak například „pamatuje“ nejnižší a nejvyšší dosaženou teplotu, některé zobrazují i vlhkost vzduchu.

Tím už se pomalu dostáváme do oblasti domácích meteorologických stanic. Tato zařízení zobrazují nejenom teplotu a vlhkost, ale například také tlak vzduchu, teplotní a tlakové tendence a další informace. K tomu se mohou přidávat údaje o směru a síle větru, časech východu a západu Slunce, fázích měsíce a srážkách. Aby to fungovalo, je pochopitelně nutné napojení na odpovídající čidla a senzory.

 

Mnohá taková zařízení jsou vybavena pamětí, umožňující statistické sledování zvolených hodnot, někdy nechybí ani animovaná předpověď počasí. Velkou výhodou je, pokud se domácí meteorologická stanice dá připojit k osobnímu počítači. Pak je možné s příslušným softwarem data pohodlně zpracovávat, zálohovat a porovnávat, částečně se také dá tímto způsobem zpětně stanice programovat a nastavovat (např. při jakých hodnotách se spustí alarm apod.). Podobně vybavené zařízení ovšem už není nejlevnější, jeho cena se pohybuje v řadech tisíců korun. Přesto jde o aparaturu, která by byla ještě před pár lety pro meteorology-amatéry jen snem. S průběžným zlevňováním elektroniky se navíc dá očekávat, že se bude postupně snižovat i cena domácích meteorologických stanic. Prvními vlaštovkami jsou dříve zmíněné digitální teploměry s dálkovými čidly, které se stále hojněji objevují v různých „akčních nabídkách“ za docela přijatelné ceny.

Autor: Michal Hamšík

Foto: Meteoshop.cz