Když už na takovou rekonstrukci dojde, je to dobrá příležitost tento prostor zasklít. Proč? Výhody jsou nasnadě. Zvětší se tak obytná plocha bytu, výrazně se sníží hluk, tepelné ztráty i prašnost. Druhotně se rovněž zvýší bezpečnost, neboť případný zloděj nemá možnost vylézt na balkon a pak si v klidu otevřít dveře, musel by do bytu vniknout přímo během šplhání, což je přece jen těžší.

Můžete namítnout, že přijdete o balkon, kde se dá v létě sedět na (relativně) čerstvém vzduchu. Nuže, zpravidla o něj úplně nepřijdete, většina zasklívacích systémů má posuvné stěny a dá se více nebo méně otevřít.

Tím se dostáváme k tomu, čím se balkony a lodžie vlastně zasklívají. Tyto práce u nás provádí řada firem, využívajících různých zasklívacích systémů. V zásadě je rozdělujeme na rámové a bezrámové. Zdá se, že většího rozšíření se dočkaly systémy bezrámové, ne snad proto, že by byly lepší, ale z důvodů vzhledových. Nenarušují totiž příliš původní podobu domu a městští architekti je zpravidla vidí raději. Rámové systémy se mohou použít především v případě, že se rekonstruuje stará lodžie, kde už rám byl, nebo tehdy, když je to z architektonického a vzhledového hlediska vhodné a žádoucí. Obecně bývají rámové plochy pevnější a odolnější, což je celkem pochopitelné. Někdy je možné rámové a bezrámové prvky kombinovat.

Ať tak či tak, většinou jde o systém posuvných křídel zhotovených ponejvíce z tvrzeného skla (příp. polykarbonátu – Lexanu) a pohybujících se na pojezdech či kolejničkách nahoře a dole. Většina hmotnosti křídla může ležet na spodním pojezdu s tím, že vrchní část je jen vedena v drážce, nebo naopak bývají křídla zavěšená, případně obě vedení mohou být nosná. Při úplném otevření balkonu se křídla sesunou na bok a vytočí do strany. Některá křídla mohou být také pevná, čímž se dá i něco ušetřit, ale logicky pak jde otevřít jen část zasklené plochy. Kromě posuvných systémů existují také zasklení s čistě otočnými křídly, ta však nejsou tak praktická a tím ani příliš rozšířená.

Při výběru firmy provádějící zasklení se vyplatí nebrat ohled jen a pouze na cenu, vždyť výsledek by měl sloužit mnoho let, či spíše desítek let. Volte výhradně certifikovaný systém z kvalitních materiálů a zkuste získat reference od lidí, kde už takové zasklení nějakou dobu funguje (nebo nefunguje…). Velmi důležitá je odolnost vůči povětrnostním vlivům – dešti, sněhu a nárazovému větru (v tomto případě bychom měli mít v ruce odborný posudek). Také myslete na to, jak se bude vnější strana zasklení umývat. Samozřejmostí je domluvit se, kdo vyřídí veškeré papírování – ohlášku nebo stavební povolení, souhlas majitele domu apod.

Dobře, a kolik to teda všechno stojí? Je jasné, že to záleží jednak na velikosti zasklívané plochy, ale i na tom, zda se jedná o balkony nebo lodžie rovné, předsunuté nebo rohové a dalších faktorů. Obecně se však dá říci, že zasklení jednoho běžného balkonu v paneláku vyjde na 20 až 30 tisíc korun. Je pochopitelné, že při hromadném zasklívaní balkonů v celém domě se dají vyjednat zajímavé slevy.

Máme zaskleno, co teď se vzniklým prostorem? Kromě využití odpovídajícího tomu dosavadnímu (sušení prádla, uskladnění kol a všeho možného…) se vzhledem k charakteru nového prostoru přímo nabízí jeho využití jako zimní zahrady. Nesmíme ovšem zapomenout lodžii dostatečně větrat, aby nedocházelo ke vzniku plísní (to ostatně platí, ať ji využíváme jakkoliv). Také to může být místo odpočinku, kam umístíme stolek a židle pro pití oblíbené kávy, malá pracovna atd., fantazii se meze nekladou…  

Autor: Michal Hamšík

Foto: archiv firem AZ-EP Pelc