Pro všechny tyto případy však existuje řešení – světlovody. Co to vlastně je? Nejde o žádnou novinku, světlovodné systémy byly úspěšně a poměrně často používány už ve starověku. Pak se však na ně tak trochu zapomnělo a znovu se objevily až v posledních letech, ovšem v modernějším provedení. Hlavní částí dnešního světlovodu je světlovodný tubus, který může být pevný nebo ohebný. Hlavní je, aby jeho povrch byl pokryt vysoce odrazivou, tzv. superreflexní vrstvou (používá se pokovování, vakuové napařování apod.). Na střeše je tubus zakončen vhodným prvkem pro sběr světla – kopulí či plochou, ve stropě místnosti je pak umístěn difuzer, sloužící vlastně jako svítidlo. Světlovody mohou mít rozličný průměr, obvykle od zhruba 20 cm až po metr, a také různou délku, která může činit až několik metrů. Tyto parametry, spolu s umístěním a tvarem světlovodu, a v neposlední řadě vnitřní odrazivostí, samozřejmě ovlivňují účinnost zařízení. Praktická světelná účinnost se většinou pohybuje mezi 30 až 40 %. Přesné postupy pro výpočet účinnosti světlovodů najdete ZDE.

Jestliže o světlovodu uvažujeme, je třeba si uvědomit, že má jiné vlastnosti než okno i než umělé osvětlení. Musíme proto zvážit, zda jsou pro naše použití vhodné. Hlavní výhodou světlovodu je to, že do domu přináší přirozené denní světlo, které je pro lidský organismus a především oči příjemnější a zdravější, než umělé osvětlení. Intenzita světla ovšem pochopitelně kolísá dle počasí, je vyšší za slunečného dne a nižší při zataženém počasí, ostatně podobně jako u okna. Většina typů se přitom nedá „zhasnout“, tzn. že vydává světlo pořád. Pro nejvyšší účinnost by vstup světlovodu měl být nezastíněn a u šikmých střech směřovat na jih. Některé (ale ne všechny) typy světlovodů je možné použít i na plochých střechách.

Na rozdíl od okna nejde světlovodem vidět ven, což může být někdy výhoda a jindy nevýhoda. U světlovodů nebývají problémy s kondenzací ani prostupem tepla a z tohoto hlediska je jejich použití výhodné. Dají se využít i pro noční osvětlení, uvnitř světlovodu totiž může být žárovka či jiný zdroj světla, který v noci nahrazuje slunce. Je možné i propojení zdroje s čidlem, takže se automaticky zapne při poklesu úrovně venkovního osvětlení pod určitou mez. Zároveň však musíme mít na paměti, že světlovod funguje i v noci a může do místnosti přinášet měsíční světlo, což omezuje některé aplikace (např. v ložnici, kde by to mohlo působit rušivě).

Výrobci a prodejci světlovodů často propagovanou a zdůrazňovanou výhodou je to, že po instalaci pracují takříkajíc zadarmo, takže se sníží náklady na elektrickou energii, která by se na osvětlení jinak spotřebovala. To je samozřejmě pravda, avšak na druhou musíme počítat s investičními náklady pro pořízení a instalaci světlovodu, které jsou stále poměrně vysoké a pohybují se v řádech tisíců, spíše však desetitisíců korun, v závislosti na výrobci, typu, provedení, stavebních podmínkách atd. I tak se však světlovod může z dlouhodobého hlediska vyplatit.

Na trhu je k dispozici poměrně dost světlovodných systémů, před koupí je proto dobré zvážit všechny varianty.

Autor: Michal Hamšík

Foto: archiv firem Lightway, Velux