Klasickým materiálem pro interiérové dveře je dřevo. Dveře z masivu působí solidně, vypadají skvěle a zpravidla velmi dlouho vydrží, jsou-li vyrobeny kvalitně. U masivu je důležité správné zpracování a provedení, aby se dveře nekroutily. Ovšem bývají dosti drahé, i když ne zas tolik, jako dveře vstupní. Vnitřní dveře pochopitelně nemusejí být odolné povětrnostním vlivům, nebývají vystaveny velkým změnám teplot nebo vlhkosti (s výjimkou koupelny, příp. sklepa apod.) a ani se nepočítá s tím, že by měly zadržet případné nežádoucí návštěvníky. Proto je možné zvolit i méně odolné, avšak dekorativní druhy dřeva. Cenu masivních dveří ovlivňuje kromě druhu dřeva i jejich rozměr a tloušťka, ale hlavně provedení (hladké, zdobené lištami, ryté, kazetové atd.). Konečný vzhled je dosti dán povrchovou úpravou, která poskytuje hodně možností jak ke zlepšení, tak i ke zhoršení dojmu. Na výběr jsou laky, vosky, oleje aj.

Prostor pro zlevnění se nabízí využitím menších kousků dřeva či dřevného odpadu, zkrátka materiálů, jako je dřevotříska, MDF a obdobné. Takto vyrobené dveře je nutné nějak povrchově upravit. Jedním ze způsobů je dýhování, díky kterému může materiál nabýt vzhled masivu. Z dýhy je také možné vytvářet různé obrazce a intarzie, ostatně z těchto důvodů se dříve dýhovaly i dveře z masivu. Dýha je velmi zdobná, problematické jsou však opravy případného poškození. Ani dýhované dveře nejsou zrovna levné.

Pokud jdeme po ceně, levně se dají koupit fóliované dveře. Vypadají poměrně dobře, fólie umožňuje imitovat dřevo, kámen a další dekory, nebo může být pouze jednobarevná. Fóliované dveře ale nejsou příliš odolné proti poškození (i když není fólie jako fólie).

Podstatně lépe je na tom v tomto směru lamino, jehož povrch je výrazně tvrdší a tak snadno se neprorazí. I lamino přitom nabízí široké možnosti vzhledu, obdobně jako fólie. U laminovaných dveří je předpoklad dlouhé životnosti.

Všechny uvedené materiály mohou tvořit celou plochu dveří, nebo jen rám či určitou část. Zbytek zabírá výplň, u které se opět dá použít mnoho materiálů – sklo, lexan, překližka, papírová voština aj. Výsledek většinou působí lépe, než prosté hladké dveře, ale opět záleží na vkusu, požadavcích a sladění se zbytkem interiéru. Navíc platí, že hodně členité dveře, ať už z jakéhokoliv materiálu, se obtížněji umývají.

Každý z materiálů má své přednosti a nevýhody, zpravidla záleží hlavně na tom, kolik jste ochotni do dveří investovat.

Autor: Michal Hamšík

Foto: archiv firmy Sapeli