Přidělat poličku, věšák nebo obraz většinou bez vrtačky nejde. Na tvrdé zdivo nebo kámen je nutné použít vrtačku s příklepem, na měkké materiály, jako například dřevo, plast či ytong, postačí vrtačka bez příklepu. „Až na dvě výjimky jsou námi testované modely vrtaček dodávány se dvěma bateriemi, čímž je více méně do přístroje zajištěna nepřetržitá dodávka energie. Tu může přerušit jen nepřiměřeně dlouhá doba nabíjení. Pro srovnání: u celkově nejlépe hodnocené bezpříklepové akuvrtačky značky DeWalt trvalo nabití okolo 90 minut, u dvou nejhůře hodnocených modelů se baterie nabíjela 208 minut, respektive 416 minut. Příčinou tak velké časové prodlevy byla absence rychlé nabíječky, kterou většina námi testovaných vrtaček obsahovala. Akumulátory ostatních modelů byly nabity v průměru za hodinu,“ hodnotí Jan Hrouda, redaktor spotřebitelského časopisu dTest.

Vrtání všeho druhu bez příklepu

K testování vrtaček bez příklepu byly použity tři druhy materiálů: vápenec, dřevo a kov. Poslední jmenovaný způsobil akuvrtačkám největší problém. Z této zkoušky si všechny vrtačky odnesly nedostatečnou známku. Na kov je totiž zapotřebí vysoká rychlost (minimálně 2 000 otáček za minutu), a tu postrádaly všechny testované modely. Naopak se dřevem si poradily, až na jednu výjimku, všechny většinou velmi dobře nebo dobře. Vrtání do vápence pak zvládly dobře pouze vrtačky značky DeWalt. U dvou nejhorších modelů se v tomto případě projevila absence dvou mechanických rychlostí.

Vrtačkám činilo problémy zašroubovat do dřeva desítkové vruty. Tři modely si s nimi dokonce neporadily vůbec, ostatní skončily s dobrou nebo uspokojivou známkou. V jejich případě se nepodařilo zašroubovat celý vrut najednou, ale bylo třeba ho trochu povolit a začít znovu utahovat.

Přečtěte si také:
Jak pečovat o zahradní techniku a nářadí
Návod na výrobu jednoduché stoličky z betonu za pár korun
I při domácím kutilství dodržujte pravidla bezpečnosti!

Příklepové vrtačky se dřeva nebojí

Zkušenost s vrtačkami s příklepem je podobná jako u vrtaček bez příklepu. Kov byl pro většinu z nich oříšek a i se dřevem si dobře poradila většina z nich. Vápenec bez problémů ovšem zvládla jen v testu nejlépe hodnocená vrtačka AEG BSB 18. Ostatní to zvládaly dobře nebo uspokojivě.

Po zkouškách vrtání s příklepem se ukázalo, že ne všechny vrtačky jsou vlastně schopné příklep používat, byť tuto funkci ve výbavě mají. Na testování vrtání do betonu se v testu použily vrtáky o průměru 6 až 12 mm a měřilo se, za jak dlouho bude vyvrtána 50mm díru. Ze šesti otestovaných modelů byly dostatečně rychlé pouze dvě vrtačky. Jednou z nich byla i celková vítězka testu AEG BSB 18. Ostatní čtyři modely zvládly vyvrtat v přijatelném čase pouze 6mm hlubokou díru.

Šroubování do dřeva nedělalo vrtačkám s příklepem problémy a kromě jedné vrtačky si s tím všechny poradily na jedničku. Šroubování do kovu bylo hodnoceno nejhůře dobrou známkou. „Pro pohodlnou výměnu vrtáků nebo šroubovacích bitů je potřeba, aby vrtačka měla automatickou aretaci vřetena, díky níž lze rychle jednou rukou vyměnit bit nebo vrtáky,“ popisuje Jan Hrouda.

Zátěžový test vrtaček

Vrtačky jsou v praxi často vystavovány velké zátěži. Důležitou součástí testu vrtaček byla tudíž zkouška motorů a příklepových mechanismů. U modelů bez příklepu neobstály v testu motoru pouze tři ze 14 vrtaček. Díky obroušeným uhlíkům a opotřebovanému komutátoru nezvládly tyto vrtačky test ani dokončit. U vrtaček s příklepem se objevily také nedostatky – například porouchaná elektronika na vnitřním okruhu či převodovka, kvůli které dva testy vrtaček skončily ještě před polovinou ze stanovených 212 zkušebních cyklů. Ve zkouškách životnosti zcela propadla vrtačka Powerplus Powx0050Li. Její motor i příklepový mechanismus jsou nekvalitní a ve srovnání s ostatními modely tzv. nic nevydrží.

Vlivem přílišného zahřátí hrozí tavení

Zkoušky bezpečnosti prověřovaly mimo jiné odolnost proti teplu. V praxi totiž může dojít k nadměrnému zahřátí vnitřních elektrických rozvodů, což v případě kontaktu s nějakým materiálem (u testovaných modelů s plastem) může vlivem vysokých teplot způsobit vzplanutí nebo tavení. U jedné z vrtaček se materiál tavil dokonce i po odstranění zdroje tepla, což je závažný bezpečnostní problém. Druhá část zkoušky bezpečnosti se zaměřila na poměr mezi délkou rukojeti a kroutícím momentem. Při zaseknutí vrtáku, respektive vřetena, je totiž důležité, aby vrtačka moc „nekopala do ruky“. Tento nedostatek byl odhalen pouze u modelu Stanley FatMax FMC625D2.

Autor: Petra Slušňáková