Pozor na jedovaté jehličnany ve vánoční výzdobě

1.12.2011

K Vánocům, adventu a vánočním dekoracím neodmyslitelně patří větvičky z nejrůznějších jehličnanů. Většina z nich je neškodná, ale může se stát, že jste si do vázy dali i takové, u nichž hrozí riziko otravy a vy o tom ani nevíte. Některé druhy mohou být i smrtelně nebezpečné! Pojďme tedy zjistit, jakých větviček bychom se měli doma raději vyvarovat.

Pozor na jedovaté jehličnany ve vánoční výzdobě

Jestliže máte doma děti, je třeba dávat na výběr jehličnanů dobrý pozor. Obzvláště nebezpečné je to hlavně tehdy, pokud se váza s větvičkami ocitne například na stole mezi vánočními dobrotami. Hlavně u malých dětí hrozí riziko, že budou chtít ochutnat vše, co na stole leží, proto opatrnosti není nikdy nazbyt. K vánočním a jiným dekoracím proto používejte raději známé jehličnaté druhy, o kterých víte, že jedovaté nejsou. Jde například o smrk, jedli, borovici nebo douglasku vonící po pomerančích.

Myslete však také na to, že k otravě může dojít pouze v případě, že rozkoušete, sníte a začnete trávit větvičky s jehličím. To je u člověka málo pravděpodobné, přesto je dobré vědět, jak lze takovou otravu poznat. V případě, že někdo nebezpečný jehličnan pouze požvýkal a následně vyplivnul, většinou se nic vážného neděje. Dostavit se může třeba jen slabá nevolnost. Častěji dochází k podráždění kůže šťávou, která z rostliny vytéká. Nebezpečné je pak opékání buřtů na větvích z jedovatého jehličnanu. K otravě jehličnany však může dojít již během jejich sázení, prořezávání a při nesprávném použití v lidovém léčitelství.

Zde je několik jehličnanů, na které byste si měli dát obzvláště pozor.

Tis – tato nenáročná rostlina byla vyšlechtěna do několika odrůd (tis červený - Taxus baccata, tis japonský - Taxus cuspidata a další), které se od sebe odlišují tvarem i barvou jehlic, což může někoho zmást. Jedovaté jsou však všechny odrůdy tisu, včetně jehličí, kůry a semen. Tis obsahuje směs jedovatých látek, která se nazývá taxin. Jediné, co na tisu jedovaté není, jsou červené obaly semen, tzv. míšky. Ty jsou sladké a jedlé, při jejich konzumaci ovšem hrozí nebezpečí, že byste s nimi rozkousli právě ono jedovaté semeno.

Pokud došlo k požití tisu, první příznaky otravy se dostaví asi po hodině. Objeví se bolesti břicha, nevolnost, průjem, rozšířené zorničky, následně dochází k zástavě dechu a srdce. Citlivější jedinci mohou po požití tisu, zejména jeho jedovatých semen zemřít. Proto, pokud máte doma nastříhané větvičky z tisu, dejte je z dosahu malých dětí i domácích zvířat.

Jalovec – rostlina z čeledi cypřišovitých, o které si mnoho lidí myslí, že oproti tisu není nijak nebezpečná, ale opak je pravdou. K otrávení může dojít zevně, tedy potřísněním kůže šťávou z rozdrcené větve či kořenu. Za nejjedovatější druh je považován jalovec chvojka (Juniperus sabina), ale neškodný není ani náš domácí jalovec obecný (Juniperus communis). Zdužnatělé šišky nazývané jalovčinky jsou oblíbené v lidovém léčitelství a některé hospodyňky je užívají také v kuchyni. Nesprávné užití však může vést k předávkování a otravě.

Otrava jalovcem se projevuje podrážděnou načervenalou kůží, která svědí a u citlivějších osob se může velmi dlouho hojit. Pokud by došlo k rozkousání a požití větviček, byl by zažívací a trávicí systém dané osoby velmi podrážděn. Větší množství vyvolává zvracení, průjem, změny na játrech a ledvinách a v těch nejzávažnějších případech může přivodit i smrt.

Zeravy – do čeledi cypřišovitých patří také jedovaté zeravy, známé spíše pod názvem túje. V minulém století se staly jednou z nejoblíbenějších dřevin používaných pro tvorbu živých plotů. K nejčastěji vysazovaným patří zerav západní (Thuja occidentalis), řasnatý (Thuja plicata) a východní (Thuja orientalis). Veškeré druhy tújí jsou silně jedovaté, přesto se s jejich větvičkami často setkáte ve vánočních dekoracích – vydrží totiž dlouho čerstvé. Jedovaté jsou nejen větve, ale také šištice a dřevo. Obsahují jedovatou silici s vysokým obsahem nervového jedu thujonu.

Otrava thujonem se zevně při styku se šťávou projevuje podrážděním pokožky. Pokud dojde k vnitřnímu užití, dochází k těžkému podráždění žaludku a střev. Objevují se křeče, následuje poškození jater a ledvin. Thujon vyvolává překrvení malé pánve, což je nebezpečné zvláště u těhotných žen – může dojít k potratu. Při těžkých otravách se dostavují velmi silné křeče, po nichž následuje celková ochablost a bezvědomí. Nejtěžší případy otravy končí smrtí.

Cypřišky – další z velmi jedovatých jehličnanů, které se ovšem s velkou oblibou vysazují v městských zahradách a parcích, jsou cypřišky (Chamaecyparis). Dobře snášejí znečištěné ovzduší a polostín, jsou tak nenáročnou rostlinou. Nejčastěji se setkáte s cypřišem Lawsonovým (Chamaecyparis lawsoniana), nutkajským (Ch. nootkatensis), hrachonosným (Ch.pisifera) a tupolistým (Ch. obtusa). Cypřišky ve větvičkách a šišticích obsahují jedovaté terpeny.

Silice cypřišku dráždí pokožku. Jakmile dojde k požití, zanedlouho se objeví zvracení, nevolnosti a bolesti břicha. Cypřišek způsobuje také krvácení žaludeční sliznice, postižený člověk má zrychlený tep, zvýšený krevní tlak, průjem a křeče. U těžkých otrav dochází až k poruchám a poškození ledvin a jater. Také na otravu způsobenou cypřiškem je možné zemřít.

Chvojník – za jakousi vzácnost mezi jehličnany je považován krásný, ale také jedovatý chvojník. Tento tropický keř existuje v několika druzích, nejčastěji se setkáte s chvojníkem dvouklasým (Ephedra distachya), obecným (E. vulgaris) a čínským (E. sinica). Jde o poléhavou rostlinu pocházející z čeledi chvojníkovitých, která obsahuje alkaloidy, jejichž základem je jedovatý alkaloid efedrin.

Tato látka je známá z lékařství, kde se používá při léčbě astmatu, nízkého tlaku, rýmy a uvolňuje zduřené nosní dutiny. Efedrin je také dobře známý stimulant užívaný vrcholovými sportovci, vyvolává euforii, dodává tělu sílu, stimuluje centrální nervový systém a odstraňuje únavu. Při dlouhodobém a nadměrném používání však může způsobit psychickou i fyzickou závislost. Mezinárodní olympijský výbor jej právě kvůli jeho účinkům zařadil na seznam zakázaných látek. Bohužel si tuto látku oblíbili i narkomani, kteří z ní vyrábějí pervitin. V minulosti se chvojník používal v lidovém léčitelství, v současnosti se s ním setkáte v homeopatii.

Příznaky otravy se projevují bolestmi hlavy, pocením, třesem, bušením srdce, zvýšeným krevním tlakem, nevolností, nutkáním ke zvracení a zvracením. Může se objevit také podrážděnost a výbuchy náhlého hněvu. Pokud dojde k požití plodů chvojníku, je dobré vyhledat lékaře.

- jap -

Foto: Starsforeurope.com