Jeho tvorbu si nyní částečně přiblížíme v našem architektonickém seriálu.
Dílo architekta a nábytkářského designéra Waltera Loose (1905–1974) není příliš rozsáhlé, jeho stavby však patří k tomu nejzajímavějšímu, co bylo vytvořeno jak v jeho rodném Rakousku, tak i v Argentině, kam emigroval v první polovině 20. století.
Právě jeho emigrace roku 1940 byla hlavním důvodem, proč zmizel ze zorného úhlu Rakušanů. Druhou příčinou byl ovšem také fakt, že nevytvořil žádné veřejné stavby a není ani autorem teoretických spisů.
Tento osud přitom není u rakouských architektů, kteří museli uprchnout před nacisty nebo si exil dobrovolně zvolili, nijak výjimečný. I proto se Centrum architektury rozhodlo uspořádat exemplární výstavu věnovanou jednomu z nich a sledovat důsledky, jež s sebou emigrace pro život i dílo umělce přináší.
Zastánce elegance a zároveň útulnosti
Walter Loos se narodil v roce 1905 ve Vídni, studoval na Uměleckoprůmyslové škole a Technické univerzitě ve Vídni, mimo jiné u Josefa Franka a Josefa Hoffmanna. Podobně jako Frank využívá kánon forem moderní architektury, aniž by se mu přitom striktně podřizoval. Jeho stavby se vyznačují elegancí, lehkostí a útulností.
V roce 1938 odmítl Loos nabídku nacistického starosty Vídně Hermanna Neubachera na vedení úřadu pro městské plánování a krátce nato odešel z Rakouska. Se svou pozdější ženou Fridl Steiningerovou, jež byla už ve Vídni velmi úspěšnou módní návrhářkou, emigroval přes Anglii a USA do Argentiny.
Tam si získal jméno především jako designér nábytku. Vedle toho vznikly i jeho klíčové stavby - atriový dům v Mar del Plata a dvojdům v Chapadmadal, tedy letní dům ve tvaru krychle s celou prosklenou fasádou.
Výstava o Walteru Loosovi, zahrnující též exkurs věnovaný jeho ženě Fridl (1905–2000), potrvá v Centru architektury ve vídeňském MuseumsQuartieru do 22. května. Více informací můžete najít na internetových stránkách výstavního areálu http://www.azw.at.
Autor: com, efa