Ciudad de las Artes y las Ciencias vyrostlo z betonu, skla a kovu na přelomu tisíciletí pod taktovkou španělských architektů Santiaga Calatravy (většina budov) a Felixe Candely (Oceánográfic), a to na konci koryta odkloněné řeky Turia, těsně před místem, kde se tok vléval do moře.
V roce 1957 postihly Valencii ničivé povodně, po nichž bylo rozhodnuto řeku odvést mimo město. V korytu tak vznikl osmikilometrový pás, v němž se zachovaly mosty, ale voda zmizela. Místo ní "teče" městem park se spoustou zeleně, laviček, soch, vodotrysků a nechybí ani ohromná prolézačka pro děti ve tvaru mohutného obra.
Na park pozvolna navazuje komplex věnovaný kultuře a vědě - sbírka gigantů, které jsou inspirovány přírodou. Zamrká zde na vás obří oko, pozdraví lastura či uchvátí pozoruhodná konstrukce připomínající kostru dinosaura.
Jako první z celého komplexu bylo v roce 1998 postaveno kino IMAX (L'Hemisfèric). Jsou zde promítány zejména filmy s astronomickou, historickou a biologickou tématikou. Budova připomíná díky odrazu ve vodě lidské oko se zorničkou kupole a víčkem ze skla a oceli, které se zavírá či otevírá.
V těsné blízkosti kina najdeme naproti sobě budovy Vědeckého muzea prince Filipa, která vypadá z jedné strany jako pravěká kostra a z druhé jako zamrzlý vodopád ze čtyř tisícovek skleněných tabulí, a oblouky tvořené Umbraculo, jenž je moderní interpretací zimní zahrady s přehlídkou valencijské květeny.
Park s Městem umění a věd pak spojuje budova Paláce umění Reina Sofia složená z betonových skořepin, v níž probíhají opery, koncerty a balety. Za silničním mostem pak můžeme obdivovat modrou kupoli multifunkčního sportoviště Agory a areál největšího mořského akvária v Evropě - Oceánográfic.
Ideální je půjčit si kolo a areál projet na něm. Komplex sněhobílých budov, které se různě rozpínají, smršťují, uhýbají a vytrčují jako živé organismy a navíc se ještě efektně odrážejí ve vodních plochách, vás doslova pohltí.
- efa -