Paní Jitka zažila své první vloupání ještě v době, kdy bydlela v malém bytě na pražském sídlišti Prosek. Když po návratu z práce našla vylomené dveře, sevřelo se jí srdce a úzkostí nemohla ani dýchat. Okamžitě jí hlavou začaly vířit desítky myšlenek – co všechno se mohlo stát? Co když je zloděj ještě vevnitř? Co se stalo s kocourem? Uvidím dnešní film v televizi? Proč si vybrali zrovna nás? Kolik jsem vlastně doma měla peněz? Viděl zloděj to neumyté nádobí v dřezu? A co si o tom budou myslet policisté? Co jestli ukradli fotky babičky? Hodina do příjezdu Policie byla jednou z nejhorších v Jitčině životě. A když ji policisté pustili dovnitř, našla úděsný nepořádek – všechny skříně otevřené, věci vysypané ven, knihy vyházené z knihovny na velikou hromadu. Pachatel si zřejmě liboval i v nesmyslném vandalismu, protože rozbil zrcadla i skleněné výplně dveří a propálil koberec. Nejhorší byly výkaly v posteli. „Byt jsem uklízela celý víkend, tak vygruntováno jsem neměla asi nikdy,“ říká Jitka. „Přesto vždy, když jsem zavřela oči, viděla jsem ten strašný nepořádek. Dokonce jsem donutila manžela, aby mi na šuplík s mým spodním prádlem namontoval zámek, ten pocit, že se v něm ten zloděj přehraboval mi působil až fyzickou nevolnost. Taky domů z práce jsem již nechvátala tak jako dřív, vždy jsem se snažila si najít nějaký program, aby domů přišel manžel přede mnou.“ Jitce se narodily děti a na parcele, kterou manžel podědil, si postavili patrový rodinný domek.
Počítat s instalací zabezpečovacího systému se vyplatí již od projektu domu. Nic není ztraceno ani při větší rekonstrukci nebo ve fázi dokončování hrubé stavby. Kabelové rozvody by měly být nataženy před nahozením omítky, aby se předešlo zbytečnému sekání. Při kabeláži se již téměř výhradně používají jednoduché plastové příchytky, které se do zdi připevňují jedním šroubem. Instalace kabelových rozvodů je tak rychlejší, čistší a přesnější než při používání sádry. Velké množství stavebníků si vzpomene na zabezpečení až v době, kdy je stavba před dokončením a začne se z ní ztrácet drahý materiál jako je sanita, kotle, okapy apod. V té době by již měl být zabezpečovací systém dávno v provozu.
Elektronická zabezpečovací signalizace nabízí i bezdrátová řešení. Ta jsou vhodná pro domy, kde jsou již hotové interiéry – montáž je rychlá a čistá, obejde se bez sekání omítek a jiných zásahů do interiéru. V poslední době již neplatí, že bezdrátová řešení jsou dražší než drátová, protože vyšší cena komponent je vyrovnána nižší pracností při instalaci. Nevýhodami bezdrátových systémů je malý výběr mezi jednotlivými detektory a nutnost měnit baterie v jednotlivých detektorech. Ústředna uživatele na slábnoucí baterie zavčas upozorní, životnost baterií se pohybuje od jednoho do čtyř let.
Určení správného rozsahu zabezpečení lze ponechat na odborném projektantovi, který by se měl vždy řídit technickou normou. Technická norma stanovuje požadovaný rozsah pro čtyři stupně zabezpečení, kde pro rodinné domy přicházejí v úvahu jen nejnižší dva. Pro stupeň zabezpečení I určený pro objekty s nízkým rizikem norma vyžaduje detekci otevření vstupu do objektu (tedy otevření dveří nebo garážových vrat, kde je ovládací klávesnice systému) a dále detekci pohybu prostorovými detektory v chodbách. Norma dále doporučuje i detekci pohybu v jednotlivých místnostech. Pro rodinný dům je vhodné i v minimální variantě osadit prostorové detektory ve všech obytných místnostech v přízemí a ovládací klávesnici do patra domu pro snadné ovládání režimu tzv. nočního střežení, který umožňuje střežení přízemí domu v době, kdy jeho obyvatelé spí v ložnicích v patře. Pro stupeň zabezpečení II, který je určen pro objekty s nízkými a středními riziky již norma vyžaduje prostorové detektory ve všech místnostech a detekci otevření všech oken.
Hlavní funkcí elektronické zabezpečovací signalizace je vyhlášení poplachu v případě napadení střeženého prostoru. Systém je řízen ústřednou, která shromažďuje a vyhodnocuje informace z jednotlivých detektorů. Při vyhlášení poplachu se aktivují sirény vně i uvnitř objektu. Informace o poplachu je zpravidla přenášena na pult centralizované ochrany, který zajistí okamžitou kontrolu napadeného objektu. Uživatel ovládá celý systém pomocí jednoduché klávesnice. Základem elektronického zabezpečovacího systému jsou pohybové (též prostorové) detektory, které reagují na změny v infračerveném záření ve svém zorném poli; setkat se lze i s prostorovými detektory s duální detekcí, které kromě změn v teplotě sledují i pohyb objektů na základě mikrovlnné detekce. Velmi jednoduchým čidlem je magnetický kontakt, který reaguje na otevření dveří a oken; vyrábí se i v tzv. zapuštěné variantě, kdy je magnet zadlabán v okně nebo dveřích. Jako náhrada nebo doplněk magnetických kontaktů se používají detektory tříštění skla s duální detekcí, které reagují na frekvenci zvuku tříštění skla upnutého v okenním rámu a současně vzniklou tlakovou vlnu. V současné době jsou značně žhavým tématem požární detektory, obvykle s optickou detekcí kouře, kdy se zvažuje jejich povinná instalace ve všech nově stavěných domech.
Připojení elektronické zabezpečovací signalizace na pult centralizované ochrany by mělo být samozřejmostí. Své o tom ví i paní Jitka. Po traumatických zážitcích s vyloupením sídlištního bytu ve svém novém domě kousek za Prahou již zabezpečení nepodcenili. Přesto se nevyhnula dalšímu setkání s domovním vloupáním. Ten den byla paní Jitka s malou dcerou sama, protože manžel služebně odjel na druhý konec republiky. Při plení zahrádky ji z ničeho nic přepadlo neurčité znepokojení. Když se z vnitřku domu ozvalo několik hlasitých zvuků, na nic nečekala, popadla dcerku a dala se na úprk do sousední zahrady. Odtamtud zmáčkla přenosné panik tlačítko, což je šikovná malá věcička do kapsy, bezdrátově připojená k ústředně zabezpečovacího systému. Po jejím zmáčknutí je vyhlášen tísňový poplach, při kterém se nerozhoukají sirény, ale informace o něm je přenesena na pult centralizované ochrany. Zásahová skupina bezpečnostní agentury dorazila na místo během pár minut, našli však již jen pozotvírané dveře. Vyplašený zloděj stačil uniknout. Pracovníci zásahové skupiny podle pokynů paní Jitky pečlivě prohledali celý dům, aby se ujistili, že dům je opravdu bezpečný. Policii paní Jitka nakonec žádnou škodu nenahlásila – zloděj stačil sebrat jen dvoje starší boty z předsíně. „Nikdy by mě nenapadlo, kam až sahá drzost zlodějů,“ říká paní Jitka, „ale je pravda, že branka u plotu není moc vysoká, a když jdu na zahradu jen na chvilku, zapomenu někdy zavřít dveře do domu. Co ale nezapomenu nikdy, když jsem doma jen s malou, je brát si sebou panik tlačítko, to je taková moje jistota. Když jsem jej tehdy zmáčkla, ještě jsem raději volala na pult centralizované ochrany, abych se ujistila, že vše funguje. Operátorka ujistila, že zásahové vozidlo je již na cestě až do jeho příjezdu mě uklidňovala. Jednání všech pracovníků pultu centralizované ochrany bylo maximálně profesionální, rychlé a vstřícné.“
Jak pult centralizované ochrany funguje? Operátoři pultu centralizované ochrany nepřetržitě vyhodnocují zprávy přicházející z jednotlivých elektronických zabezpečovacích systémů. V případě přijetí zprávy o poplachu vysílá operátor okamžitě zásahovou skupinu ke kontrole objektu. O výsledku kontroly je informován majitel nebo uživatel. Pokud je objekt napaden, zásahová skupina usiluje o zadržení pachatele a operátor přivolá policii. Poté zásahová skupina objekt střeží, dokud jej majitel nepřevezme, zadržený pachatel je předán policii.
Pult centralizované ochrany výrazně zvyšuje funkci zabezpečovacího systému. Nejen že zajistí okamžitou profesionální reakci v případě napadení objektu 24 hodin denně a 365 dní v roce. Operátor navíc informuje majitele nebo servisní firmu o dlouhodobých výpadcích elektrické energie nebo poruchových stavech systému. Váš domov je tak stále v bezpečí.
- PR článek -