To proto, že světlo (vlastně laser) modré, ve skutečnosti spíše fialové barvy, se používá k jejich čtení. Ovšem i HD DVD používá (-l) obdobný způsob záznamu „modrým“ laserem.

Blu-ray disky (zkráceně též BD) a jejich první přehrávače se na světový trh dostaly v polovině roku 2006, o pár měsíců později než konkurenční formát HD DVD, ačkoliv již nějakou dobu se s nimi experimentovalo. Po necelé dva roky trvající „válce“ nakonec blu-ray nad formátem HD DVD (HD jako High Definiton, tedy vysoké rozlišení) zvítězil mimo jiné i díky tomu, že si jej jako nosné médium vybraly společnosti natáčející pornografické filmy. Následně firma Toshiba v únoru 2008 oznámila zastavení dalšího vývoje soupeřícího HD DVD.   Inu, neviditelná ruka trhu zašmátrala. Ale blu-ray ještě nemá vyhráno, cena disků i přehrávačů je pořád dosti vysoká a prodeje zatím nedosahují takových hodnot, jak by si výrobci představovali. Dost možná, že než se blu-ray stihne rozšířit, přijde zase něco nového. Pro konec roku 2008 však prognózy předpovídají značný nárust prodejů.

Ale nepředjímejme, podívejme se na pár technických podrobností. Technologie blu-ray byla vyvinuta pod vedením japonské firmy Sony ve spolupráci s dalšími značkami, sdruženými do konsorcia BDA (Blu-ray Disc Association). Blu-ray disk má průměr 12 cm, tedy stejně jako CD nebo DVD (v malé variantě 8 cm) a tloušťku 1,2 mm. Data jsou uložena opticky ve spirále s odstupem „drážek“ 0,35 μm v hloubce 0,1 mm pod povrchem disku. Ke čtení slouží laser s vlnovou délkou 405 nm.

Na jednovrstvý blu-ray disk se vejde až 25 GB dat, u dvouvrstvého provedení 50 GB a v případě oboustranného disku dokonce 80 GB. Pracuje se i na čtyřvrstvém a vícevrstvém záznamu. Co se týče rozlišení videa, standardně dosahuje nejvyšší hodnoty 1920 × 1080 pixelů.

První prototypy blu-ray disků měly značné problémy s náchylnosti k mechanickému poškození, což je dáno tím, že záznam je – ve srovnání s DVD – uložen velmi blízko povrchu. Byly proto schraňovány ve speciálních krycích obalech. Později přišly různé technologie odolných ochranných vrstev (hard-coating), přesto však blu-ray principielně zůstává médiem, které je třeba chránit nejen před mechanickým, ale i opticko-tepelným poškozením. To přináší otázku spolehlivosti záznamu dat – budou dnes vypálené blu-ray disky čitelné i za 10 let? A co za 20, 50 či 100 let… Nevíme, ačkoliv výrobci samozřejmě tvrdí, že ano, ovšem bez záruky. Nechme se překvapit…

Autor: Michal Hamšík

Foto: archiv firem