Není televize jako televize

31.5.2005

Výběr nové televize je na první pohled velmi snadná záležitost. Zajdu do obchodu a vyberu si tu, která se mi líbí nejvíc. No jo, ale podle čeho si ji vybrat? Podle velikosti, obrazu, ceny, značky...?

U menších přenosných televizí, které nejčastěji používáme v kuchyni nebo ložnici, se nemůžeme příliš zmýlit. Velký rozdíl zde není ani v ceně a v kvalitě, kterou bychom na tomto typu televize mohli ocenit. Měli bychom však raději dát přednost výrobku od renomovaného výrobce s dostatečně dlouhou zárukou a českým návodem.

U větších televizí určených nejčastěji do obývacích pokojů už je rozdíl v cenách i kvalitě značný. Je třeba se zamyslet, na co se budeme nejčastěji v televizi dívat - programy přijímané přes běžnou anténu, kabel, satelit nebo jsme filmoví fandové, kteří se denně dívají na DVD? Na výběr máme několik typů televizí.

Formát 4:3 je pro většinu diváků dostačující a jsou s ním spokojeni. Nejčastěji jsou to televize s úhlopříčkou 70 nebo 80 cm. I takový rozměr je oproti starším přístrojům s úhlopříčkou 53 cm a vypouklou obrazovkou malý zázrak a jeho novým uživatelům udělá obrovskou radost. Náročnější diváci a hlavně příznivci novinek a moderního životního stylu dají pravděpodobně přednost širokoúhlému televizoru ve formátu 16:9.

Běžná televize obnovuje obraz 50 krát za sekundu, což je frekvence pro lidské oko postřehnutelná. 100 Hz technologie obnovuje obraz dvakrát rychleji, obraz je stabilní a bez blikání, a je tedy pro člověka příjemnější. Ovšem pozor - u nekvalitního příjmu signálu by mohl být obraz horší než o 50 Hz obrazovky.

Dalším malým zázrakem jsou plazmové nebo LCD obrazovky u tzv. Flat TV. Plazmová televize se vyznačuje zejména kvalitou obrazu, ostrostí, jasem i kontrastem. Má ve srovnání s klasickou TV stejných rozměrů zhruba poloviční hmotnost (30 - 40 kg) a hloubku kolem 10 centimetrů. Kromě technických vlastností nám také ušetří spoustu místa třeba zavěšením na zeď. LCD televizory mají podobné parametry jako plazmové, rovněž se vyznačují nižší hmotností a hloubkou, oproti plazmovým však mají menší úhlopříčku.

U televizorů se zpětnou projekcí je zdroj projekce umístěn na dně skříně a přes zrcadlo se obraz přenáší na přední plochu. Televizor s úhlopříčkou 150 cm potom opravdu připomíná skutečnou projekci.

Další možností sledování televize je domácí projektor. Přímá projekce pomocí tohoto projektoru umožňuje přenos obrazu ve velmi vysoké kvalitě třeba přímo na zeď či plátno. V dostatečně velké místnosti (asi 9 metrů) můžeme dosáhnout obrazu o velikosti úhlopříčky až 200 cm.   Pokud projekci spojíme ještě s prostorovým zvukem domácího kina, na klasický biograf můžeme klidně zapomenout.

Dnešní novinky na trhu televizí disponují tolika funkcemi a novými technologiemi, že je laik ani všechny nemůže rozpoznat a využít. Nabízí se nám teletext, možnost sledování více programů najednou, digitální zpracování zvuku, digitální redukce šumu, záznam na paměťovou kartu ve formátu JPEG a MPEG4 a přehrávání z ní, antireflexní povrch obrazovky, automatické nastavení spuštění a vypnutí, a mnohé další.

Články s podobnou tématikou
Hit jménem americká lednice