Ale co když dřevo sice hodláme použít, ale z různých důvodů chceme stavět převážně z jiného materiálu, nebo bychom rádi dřevo aplikovali na existující dům? Jednou z možností je dřevěné obložení fasády.
Použití takového obložení může mít více důvodů – například stylizace do daného architektonického prostředí (na venkově, v horách apod.), možnost vytvoření zajímavých efektů střídáním dřeva a jiných povrchů (omítky, obklady…), zlepšení tepelné i zvukové izolace domu, nebo zkrátka jen láska ke dřevu.
Často se traduje, že dřevo má nízkou životnost, avšak jak se snadno můžeme na mnoha příkladech přesvědčit, jde jen o předsudek. Dobře zvolené a především správně ošetřené a upravené dřevo vydrží opravdu velmi dlouho. Opačné případy jsou zpravidla výsledkem nevhodné práce s tímto materiálem.
Dřevěná fasáda se nejčastěji instaluje na nosnou kostru z patek a latí, upevněných na zdi. Jde o poměrně lehkou konstrukci, nepříliš zatěžující vnější stěnu. K upevnění jsou z hlediska životnosti lepší nerezové šrouby. Mezi obložením a zdí můžeme ponechat vzduchovou mezeru, sloužící k odvětrávání, což se hodí zejména ve vlhčím prostředí a u ne zcela suchých zdí, nebo do vzniklého prostoru umístit dodatečnou tepelnou izolaci. Fasáda však musí umožňovat difusi vodních par směrem ven. Zcela zásadní je ovšem kvalitní ošetření dřeva proti hnilobě, parazitům a povětrnostním vlivům (na trhu je široký výběr různých prostředků), a také zamezení přímého styku dřevěného obkladu s jiných vlhkým materiálem, například betonovým soklem nebo hlínou. Vhodný je rovněž větší přesah střechy přes fasádu.
Abychom zabránili odstřikování a špinění spodní části fasády při dešti, začíná dřevěný obklad až v určité výšce nad zemí, nebo je kolem domu dostatečně široký pás povrchu, který vodu neodstřikuje. Nejčastěji se používá nepříliš estetický beton, přičemž však lépe a levněji se dá problém vyřešit třeba štěrkem (s odvodňovacím „hadem“ uvnitř), nebo vhodnou vegetací (hustý trávník, skalníky aj.).
Co se týče typu dřeva pro obložení, dají se použít naše běžné druhy, jako je modřín, borovice či smrk, vhodnější jsou však jejich severské odrůdy (severský smrk, severský či sibiřský modřín), které jsou odolnější. Vhodná je rovněž borovice douglaska, cedr (zejména tzv. virginský cedr / západní červený cedr), nebo některé tropické dřeviny (ipe, merbau aj.). V každém případě by však mělo jít o dřevo z pomalu rostlých (zastíněných) stromů s hustými lety, bez kazů, vad a suků.
Dřevěná fasáda dodá budově útulnost a pocit tepla, přičemž má řadu praktických pozitivních vlastností.
Autor: Michal Hamšík
Foto: archiv firem Futur, Central Group