Důstojné a praktické
Stále bychom měli mít na paměti, že handicapovaní tráví ve svém domě daleko více času než zdraví lidé a jsou na zařízení bytu plně odkázáni. Základním předpokladem pro kvalitní bydlení vozíčkářů je odstranění všech překážek. Jde především o zajištění bezpečného bydlení s pohodlným uspořádáním. Plánování a zařizování domů a bytů pro tělesně postižené osoby vyžaduje speciální nároky. Důležitý je variabilní nábytek do celého bytu, ale nové uspořádání si vyžádá určitě i koupelna a klozet včetně vhodné sanity a lehce ovladatelných baterií. Na řadu přijde také rozšíření dveří souběžně s odstraněním prahů. Šířka dveří (minimálně 90 cm) se řídí průjezdností vozíku.

Pokud handicapovaná osoba bydlí v klasickém bytě či domě s bariérami je nutné naplánovat rekonstrukce a úpravy, které se týkají přístupu do domu, případně k výtahu včetně schodů, ale také k oknům a na balkon nebo třeba do garáže. Bude nutné provést stavební úpravy spojené s instalací výtahu a zřejmě dojde na montáž vhodného vytápění. Nezbytné budou jistě úpravy ovládacích prvků v elektroinstalaci, případně povrchu podlahy.

Prostorná koupelna
Kvůli volné ploše pro pohyb vozíku a pro snadný přístup další osoby je doporučeno dveře do koupelny otevírat ven. Prostor by měl být dostatečně volný (nejméně 150 cm), aby usnadnil manévrování. Koupelně by mělo dominovat speciální ergonomické umyvadlo, které lze podjet - je ploché a nižší a sifon má pod odmítkou. Ovládání prodloužené pákové nebo dotekové baterie by mělo být opatřeno integrovaným omezovačem horké vody. Sprchový kout je praktičtější než vana. Bezpečný je bezbariérový sprchový kout s protiskluzným dnem a pevnými madly, jehož odpad je zabudovaný v podlaze nejméně 30 cm od stěny. Pokud je volbou přece jen vana, tak prostor kolem ní by měl umožnit čelní nebo šikmý přístup. Pohodlnější vstup do vany poskytne sedátko s bočním přístupem z vozíku.

Výška klozetové mísy včetně sedátka by měla být 50 cm nad podlahou. Minimální plocha pro pohyb invalidního vozíku je 95 cm. Prostor je potřebný pro optimální přesednutí z vozíku na klozet. Pomocná madla, která usnadňují sezení a vstávání by měla být nainstalována ve výšce horního okraje 90 cm nad podlahou. Při standardním řešení jsou montovány klozety vysoké 48 cm. Vhodnější jsou však speciální závěsné klozety s prodlouženou délkou (70 cm). Ovládání splachování je vždy umístěno po straně, do výšky maximálně 120 cm.

Bezpečná kuchyň
Vaření bez cizí pomoci v kuchyni, která si designem a moderním vybavením v ničem nezadá s běžnou kuchyňskou linkou, už není nedostupným luxusem. Do konceptu kuchyně by měly být navrženy systémy, které usnadňují každodenní život postižených a vycházejí z ergonomie a způsobu ovládání vozíku. Mělo by být pamatováno nejen na aktivní vozíčkáře, ale i na osoby, které mají porušený úchop a stabilitu. Handicapovaní mívají problém s dosažností, jak do zadní části pracovní ploch nebo do police ve skříni, tak do horních poloh nábytku a také se stavějí při práci k nábytku jiným směrem než zdraví.

Základním prvkem by měla být pracovní deska bez spodních skříněk umožňující dobrý podjezd vozíku. Rohová deska umožní vozíčkáři točení na vozíku a vhodný pojezd od rohové desky ke dřezu nebo plotýnce. Skládací systém jednotlivých skříněk by měl umožnit více variant. Místo horních skříněk mohou být použity otočné karusely a drátěný program. Výjezdnou pomocnou desku lze použít pro práci i odkládání předmětů.

Důležité detaily
Vozíčkář má horizont pohledu níže, proto by měl mít výhled z okna a nábytek ve správné výšce. Nábytek by měl být hlavně variabilní s tvarovanými pracovními deskami pro snadný pohyb vozíku. Všechny hrany nábytku a stěn by měly být zaoblené. Postižené osoby se neobejdou bez úložných prostor v žádné místnosti, protože potřebují mít všechny věci v dosahu. Manévrovací prostor u skříní by měl dovolat ukládání a vytahování potřebných předmětů. Při plánování jednotlivých místností pamatujeme na nejrůznější držáky, úchytky a vypínače, případně věšáky, které by uživatel měl mít na dosah.

Bezbariérové projekty
Přizpůsobit byt vozíčkáři je složité a finančně náročné. Například v roce 2008 proběhly na Slezském náměstí v Bílovci opravy u 7 bytových a nebytových domů v celkové částce 5 mil. 335 tis. Kč. Z těchto prostředků kromě výměny oken a vchodových dveří včetně rekonstrukce a nátěru fasád byl vybudován nový byt pro vozíčkáře v částce přesahující 1 mil. Kč. Rekonstrukcí stávajícího nebytového prostoru vznikl nový byt o velikosti 2+1. Bytová jednotka je plně přizpůsobena pro bydlení osoby zvláštně tělesně postižené – vozíčkáře. Akce byla podpořena dotací z ministerstva pro místní rozvoj z podprogramu Výstavba podporovaných bytů. V bytové oblasti v roce 2008 Magistrát Prahy dokončil projekt chráněného bydlení pro handicapované lidi a vozíčkáře téměř za 80 milionů korun v Libuši, kde bylo postaveno a následně pronajato 45 bytů.

Masarykova univerzita v Brně zrekonstruovala dva pokoje na studentských kolejích Vinařská do bezbariérové podoby pro potřeby handicapovaných studentů – vozíčkářů. Handicapovaní studenti tak budou moci využívat pokoje s bezbariérovým přístupem na balkon, nově vybudovaným a speciálně upraveným sociálním zařízením a vozíčkářům přizpůsobenou nábytkovou sestavou s kuchyňskou linkou.

Žít ve vlastním domově je v případě velké části dospělých lidí s tělesným postižením spojeno s potřebou pomoci. Dospělí s tělesným handicapem by měli mít přístup ke stejným druhům bydlení, jako ostatní. Znamená to bydlet ve vlastním či pronajatém bytě nebo domě, nebo v rámci určitého společenství lidí. Znamená to také mít sousedy, bydlet blízko zaměstnání nebo blízko členů rodiny a přátel. Nebo naopak možnost žít v izolovanější oblasti a užívat si soukromí. Volba by měla být dost pružná na to, aby odpovídala měnícím se potřebám a přáním.

Autor: Alexandra Rohanová