Anhydritové podlahy se, podobně jako ty betonové, vyrábějí z několika složek. Základní složkou je anhydrit (CaSO4), který se používá jako pojivo a je vyrobený nejčastěji z energosádrovce. Další složkou je voda, písek a chemické příměsi, které vylepšují vlastnosti směsi.
Anhydritové lité podlahy mají řadu výhod, jako např. rychlost realizace a samonivelační schopnost. My se blíže podíváme na tepelnou vodivost a schopnost akumulace tepla. Anhydritové lité podlahy se vyznačují vysokou tepelnou vodivostí a jsou proto vhodné jako krycí vrstva podlahového topení. Kromě toho také teplo akumulují. Akumulační schopnosti betonu jsou všeobecně známy a můžeme se o nich sami přesvědčit během letních dnů, kdy slunce zahřívá venkovní betonové prvky jako dlažbu a zídky a ty pak ještě dlouho po západu slunce hřejí. Anhydrit je na tom vzhledem ke své objemové hmotnosti ještě o něco lépe.
Elektrické podlahové vytápění
U tepelně vodivých materiálů je schopnost akumulace tepla dána jejich objemovou hmotností. Objemová hmotnost anhydritové podlahy je minimálně 2000 kg/m3, u betonové zavlhlé směsi je to „pouze“ 1500 – 1800 kg/m3. Při stejné tloušťce podlahy bude tedy akumulační schopnost anhydritu vyšší. V praxi se ovšem anhydritové podlahy dělají v menší vrstvě než ty betonové, protože anhydritové podlahy mají větší pevnost v ohybu a nejsou vystaveny v průběhu zrání objemovým změnám. Aby měla betonová podlaha stejnou pevnost jako anhydrit, musí být položena v silnější vrstvě. A potom skutečně platí, že betonová podlaha má lepší akumulační schopnosti, protože jsme zkrátka na podlahu nalili beton v silnější vrstvě. Záleží tedy vždy na konkrétní realizaci. Pokud byste nalili stejnou vrstvu anhydritu a betonu, bude na tom anhydrit vždy lépe (vyšší hmotnost na m2 = vyšší akumulace). Pokud chcete, aby anhydritová podlaha lépe akumulovala teplo, aplikujete jí ve vyšší vrstvě.
Často je řeč také o rychlém chladnutí anhydritové podlahy. Záleží na tom, kde je anhydritová podlaha umístěna, tedy jaké jsou konkrétní tepelné ztráty budovy a místnosti. V případě anhydritu dojte k rychlejšímu vychladnutí v místě s vyšší tepelnou ztrátou - např. při větrání, protože anhydritová podlaha dokáže teplo uvolnit rychleji.
Další vlastnosti anhydritu
Lité anhydritové podlahy jsou oblíbené zejména pro rychlost realizace. Za jeden den lze aplikovat až 1500 m2 podlahové plochy a za 48 hodin je povrch pochozí.
Doprava anhydritu na místo
Nivelace podlahy neboli vyrovnání do vodorovné roviny je velmi důležité pro další stavební práce, pokládku podlahové krytiny apod. Anhydritové podlahy mají samonivelační schopnost, což znamená, že se vyrovnávají samy. Jsou totiž daleko tekutější než cementové podlahy.
Anhydritová podlaha po vylití a znivelování
Anhydritové podlahy se při zrání smršťují daleko méně než betonové podlahy a lze díky tomu aplikovat i velké plochy bez nutnosti dilatačních spár.
Pevnost a odolnost hotové anhydritové podlahy je vyšší než u betonových podlah a při aplikaci není nutné používat žádné výztuhy, kari sítě apod.
Kam se anhydritové podlahy nehodí?
Anhydrit se nehodí do vlhkých prostor, kde dochází ke kontaktu s vodou a tím ztrátě pevnosti. Po vysušení se sice opět vrací do původního stavu, ale použití anhydritu kolem bazénu, v garážích apod. není vhodné. Tam se mnohem lépe uplatní beton.
Anhydrit silně reaguje s kovy a způsobuje jejich korozi. Není tedy možné použít kovové potrubí pro podlahové topení a další kovové prvky.
Nejste si jisti, jakou podlahu použít? Zda anhydrit nebo beton? Nechte si poradit od odborníků. Další informace najdete na stránkách Anhydritové podlahy.
Přečtěte si také články
Anhydritové lité podlahy mají oproti betonovým řadu výhod
Anhydritové podlahy, jejich aplikace a výhody
- PR článek -