Červotoč je velmi zákeřný hmyz, kterému zachutná snad vše, v čem je podíl dřeva. Může jít o zahradní nábytek, dřevěné balkony, parapety, interiérový nábytek, trámy či celé stavby. Nebezpeční nejsou jen dospělí jedinci, ale především larvy, které se dřevem prokousávají skrz naskrz až do slabé vrstvy pod povrchem. Postupně tak dřevo rozsuší natolik, že se z něj stane drolící se „perník“. Na povrchu se však objevují jen tzv. výletové chodbičky, které prokousal již dospělý hmyz. Jakmile se tyto otvory objeví, znamená to, že byla destrukce materiálu dokončena. Skutečný rozsah poškození dřeva ovšem není na první pohled patrný.

Druhy červotoče

Červotoči jsou malí či středně velcí brouci s protáhlým válcovitým a z vrchu zploštělým tělem. Mají 8 až 11 článková tykadla, tmavohnědé nebo načervenalé zbarvení těla. Larvy jsou bílé a srpovitě ohnuté. Téměř všichni dřevokazní červotoči se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty následně na několik desítek druhů. K těm nejčastějším druhům u nás však řadíme červotoče proužkovaného a umrlčího. Jak je poznáte? Jednotlivé druhy se mohou lišit podle toho, jestli napadají čerstvé, nebo už zabudované dřevo, zda dávají přednost jehličnanům či ovocným stromům. Dřevokazný hmyz potřebuje k životu dřevo o vlhkosti nejméně 10% a nejvíce 80%.


Foto: Stanislav Krejčík

Červotoč proužkovaný – žije skrytý ve struktuře dřeva, je velký 3 až 4 mm. Jeho přízvisko je odvozeno od rýhovaných červenohnědých krovek. Samičky kladou 20 až 50 vajíček, z nichž se následně vylíhnout larvy živící se dřevem. Larvy se zakuklují asi 1 mm hluboko ve dřevě. První brouci se po vylíhnutí začínají objevovat brzy z jara. Červotoč proužkovaný napadá nejčastěji nábytek a nesnáší mráz.

Červotoč umrlčí – vyhledává chladné a vlhké prostředí, vede skrytý noční život. Jde o černohnědého brouka velkého 4 až 5 mm, který má na konci krovek žluté skvrny. Tento brouk nenapadá čerstvé dřevo, proto se s ním setkáte nejčastěji ve starém nábytku, stropních trámech a střešních krovech. Často se objevuje tam, kde teplota klesá pod bod mrazu.

Prevence je základ

Nový nábytek bývá opatřován povrchovou úpravou, která je jako prevence před dřevokazným hmyzem dostatečná. Časem se však může na povrchu nábytku objevit výsušná trhlina, která není ničím ošetřena a je tak ideálním cílem pro nakladení vajíček červotoče. Tím je postupná zkáza nábytku odstartována. Stejně tak je tomu například i u střešních konstrukcí, musíte je proto pravidelně kontrolovat a obnovovat nátěr. Jestliže máte v plánu půdní vestavbu, kdy dojde k zakrytí dřeva sádrokartonem nebo palubkami a jeho následná kontrola již nebude možná, velmi se hodí provést tlakovou injektáž. Díky ní bude docíleno prakticky trvalé ochrany dřeva. Velký pozor dávejte také na starší nábytek, který jste si koupili třeba někde v bazaru. Předtím, než jej donesete domů, pořádně ho zkontrolujte, abyste si s ním do bytu nepřinesli i červotoče.

Našli jste nezvané hosty?

Pokud jste ve vašem nábytku zjistili přítomnost červotoče, kterou poznáte podle toho, že se z dírek pravidelně sype jemný dřevený prach, je nutné jednat okamžitě! Nejdříve odstavte napadený nábytek od dalších, snad ještě nenapadených kusů. Nenapadené kusy raději pečlivě zkontrolujte. Pokud je vše v pořádku, vraťte se k napadenému kusu a důkladně jej prohlédněte i ze spodu, abyste zjistili, kde napadení začíná. Pokud se dá nábytek ještě zachránit a bylo rozhodnuto o likvidaci červotočů, je nutné nábytek vyklidit. Aroma hubících prostředků je výrazné.

Likvidace červotoče

Tento malinký tvor je pro dřevo doslova pohromou a mnoho lidí dnes zastává názor, že je bez použití chemie prakticky nezlikvidovatelný. Ve skutečnosti je však možné použít kupované preparáty chemického charakteru, ale i nejrůznější osvědčené domácí směsi. Dřevo napadené červotočem ztrácí svou soudržnost, proto je důležité se nejen zbavit daného škůdce, ale následně postižené místo napustit zpevňujícím roztokem. Podle rozsahu poškození je však někdy nutné zcela nahradit zničenou část materiálu a někdy se také stává, že se s napadeným nábytkem musíme rozloučit úplně.


Aplikace přípravku Lignofix, Qualichem

Za časů našich babiček se s červotočem vypořádávali pomocí nejrůznějších metod na čistě přírodní bázi, což můžete zkusit i dnes. Šlo například o napouštění dřeva octem, roztokem z louhového mýdla, rozehřátým naftalínem apod. Osvědčený byl například recept, kdy se svařila kuchyňská sůl s pepřem, hořčičným semínkem, natí pelyňku a octem. Po odfiltrování a jednodenním odležení mohl být tento roztok natřen na napadené dřevo. Jiný, doslova ďábelský odvar, je možné připravit z černého a bílého pepře, česneku, feferonek a horké vody. Nesmí chybět ani sůl a zhruba čtvrt litru octa.

Dřevo se také často pro likvidaci nežádoucího hmyzu vystavovalo vysokým a suchým mrazům. Hojně rozšířená byla rovněž metoda plynování kyanovodíkem nebo sirovodíkem. Při plynování bylo však lidské tělo vystavováno velkým zdravotním rizikům, proto se dnes od něj již upouští.

V současnosti se pro hubení dřevokazného hmyzu nejčastěji využívá metod chemického ošetření. Mnohé přípravky k hubení červotočů jsou dnes běžně k dostání v drogeriích a mají velmi uspokojivou kvalitu. Za velmi účinné roztoky s likvidačním i preventivním účinkem jsou považovány tyto: Xylamon, Xyladekor, Lignofix, Pentalidol, Červostop a další. Menší poškozené kusy nábytku v roztoku namáčíme do té doby, dokud nedojde k vystoupení bublinek na hladinu. Jestliže však máte napaden velký kus nábytku, je třeba jej ošetřit injekčním vstřikováním látky přímo do děr od červotoče. Tuto činnost je však lepší svěřit do rukou profesionála. Cílem chemické ochrany dřeva je prodloužení funkčnosti a životnosti dřevěných konstrukcí a výrobků. Velkým problémem je ovšem fakt, že pokud se larvy červotočů cítí být ohroženy, prokoušou se hlouběji do dřeva a pak už je problém je chemicky zničit.

Nejjistější způsob, jak se dnes můžeme červotočů zbavit, je použití mikrovlnného záření. Jde o elektromagnetické vlnění o kmitočtu od 300 MHz do 30GHz. Na červotoče funguje záření o kmitočtu 2450 MHz, který se hodí k ohřevu materiálů obsahujících vodu. A jak je známo, tak živé organismy vodu obsahují a my díky tomu můžeme červotoče ve dřevě doslova uvařit. Právě na tomto principu spočívá likvidace dřevokazného hmyzu mikrovlnným zářením. Dospělí červotoči ani larvy nepřežijí teplotu 65 stupňů, už teplota okolo 50 stupňů Celsia zastavuje jejich vývoj. Mikrovlnné záření je tak ideální pro vyhubení červotočů ve dřevě, ale nechrání jej proti dalšímu případnému napadení. Nábytek či trámy je tak nutné co nejdříve poté opatřit impregnací ochrannými prostředky. Ozařování je však činnost poměrně zdlouhavá a nehodí se na všechno. Teplota totiž místy dosahuje až 90°C, proto nemůže být aplikováno na předměty citlivé na teplo. Nehodí se ani na lakované předměty a starožitnosti.

Novinkou je také ozáření postižených předmětů gama zářením v ozařovací komoře, jehož zdrojem je radioaktivní izotop kobaltu. Ozařuje se v komoře o rozměrech 4,5 x 4,5 m, vstupní dveře jsou široké 120 cm. Tento systém tak není možné uplatnit na vše, pouze na předměty, které se do komory vejdou. Ozáření projde celým předmětem a zničí červotoče ukryté i hluboko ve dřevě. Dřevo přitom není nijak poškozeno a záření na něm nezanechá žádné stopy. Gama zářením se dnes zachraňují nejrůznější umělecké předměty, historické a kulturní poklady. Ozařovnu uměleckých předmětů naleznete v Roztokách u Prahy, viz.: http://www.muzeum-roztoky.cz/Panely/sluzbyKOP.htm

- jap -