Při čištění všech samotných pracovních ploch v kuchyni bychom se preventivně měli vyvarovat chemickým rozpouštědlům, leštidlům a voskům, dále pískovým, nebo práškovým čistícím přípravkům. Zcela vynechat bychom měli jedovatá bělidla a ostré či drsné pomůcky, jako jsou například drátěnky.

Nerez

K materiálům, které je potřeba nejčastěji čistit, patří jednoznačně nerezová ocel. Nejde však o čištění nijak složité. Jak už z názvu vyplývá, nerez nerezaví a nemusíme mít ani příliš velké obavy z mechanického poškození. V případě tohoto materiálu se řeší spíše problém optický, kdy na jeho povrchu zůstávají viditelné stopy po kapkách vody, nebo po našem dotyku.

K odstranění otisků prstů stačí otřít celý povrch čistým hadrem s několika kapkami stolního či dětského oleje. Skvrny od vody odstraníme čistým lihem nebo bílým octem. Na vodní kámen kromě běžných odstraňovačů pomáhá i citrón.

Dřevo

Péči o dřevo, ať už se jedná o masiv, nebo dýhu, usnadňuje většinou silná vrstva laku. Tu lze jednoduše setřít vlhkým hadrem. Obecně se doporučuje tahy provádět v podélném směru struktury. V případě dřeva bychom si ale určitě měli dát pozor na přílišnou vlhkost. Pochopitelně nemůžeme zabránit přítomnosti páry v kuchyni, měli bychom se ale snažit ji omezit, například pomocí digestoře. Taky bychom měli dávat pozor, kam odkládáme mokrý hadr, vlhkou utěrku a podobně. V nezbytných případech bychom se také měli snažit, co nejdříve, co nejrychleji a především co nejvíce vlhkosti z plochy odstranit. Nejlépe nějakou suchou savou látkou.

Laminát a folie

Jedním z nejčastěji používaných materiálů pro kuchyňské linky je laminovaná dřevotřísková deska potažená fólií nebo dýhou. Úprava s fólií je při pořízení finančně náročnější, na údržbu a čištění to však nemá vliv. V obou případech si vystačíte s klasickými čisticími přípravky, nebo si můžete připravit ekologičtější roztok sami, pomocí vlažné vody a jedlé sody.

Velkým hitem se v poslední době staly rovněž samolepicí fólie. I ty čistíme teplou vodou s přídavkem běžného saponátu.

Sklo

Stále častěji se stává součástí kuchyní i sklo. Nejen v podobě sklenic a mís, ale i coby povrch stolu, kuchyňských dvířek a podobně. Skleněné plochy v kuchyni čistíte prakticky stejně jako okna, zrcadla. Kromě čistících přípravků na sklo existují speciální ubrousky, hadry, ale mnohdy stačí i obyčejná papírová utěrka.

Plast

Ani umělohmotný povrch není náročný na údržbu a čištění. Stačí, a vlastně se i doporučuje, čistit ho pouze tekutými čistícími prostředky a vlhkým hadrem. V případě plastu obzvlášť platí varování před ostrými, drsnými předměty. Pozor tedy například na drátěnky, kartáče nebo písek.

Oklad

Povrch keramických obkladů se čistí snadno, opět si vystačíte s běžnými čistícími přípravky. Na silně zamaštěné kachličky pomáhá proud teplého vzduchu, například z fénu, před samotným mytím. Tuk se rozpustí a pak už stačí ho je setřít.

Obtížně se čistí spíše spáry mezi jednotlivými kachličkami, kde se má tendenci vytvářet plíseň a vodní kámen. V tomto případě je lépe využít speciálních odstraňovačů vodního kamene s desinfekčními účinky. Těch je naštěstí na našem trhu taky dostatek.

Sporáky

K čištění varných desek, ať už těch indukčních, nebo sklokeramických stačí většinou pouze vlhká utěrka či houbička. Pokud jste přece jen na sklokeramické desce nějaké jídlo připálili, u indukční by se vám to nemělo stát, pak úplně klidně můžete k odstranění připáleniny použít tekutý písek.

Plynový sporák je, co se údržby týče pracnější, nikoliv však náročnější. Musíte totiž nejprve vyjmout všechny rošty, abyste se vůbec dostali k jednotlivým hořákům. Nemusíte se ale za to vůbec bát použít i méně šetrné čistící prostředky, neboť plynové sporáky jsou mnohem odolnější proti poškrábání, než varné desky.

Na první pohled je kuchyň hotová. Při velkém úklidu v kuchyni se hospodyňky nevyhnou přebírání potravin a vyhazování prošlých zásob. Ale o tom možná zase někdy příště.

Autor: Bronislava Supíková

Foto: Villeroy&Boch