V prvních dnech a týdnech svého života potřebuje novorozeně pouze klidné, čisté a pohodlné místo ke spaní (nejlépe kvalitní postýlku s ohrádkou), prostor pro přebalování a oblékání (v ideálním případě přebalovací pult) a do třetice vhodné místo ke koupání.
Tím určitě pro právě narozené dítě není ani obyčejné umyvadlo, ani velká vana a už vůbec ne sprchový kout. Je tedy nutné pořídit pro miminko jeho vlastní nádobu ke koupání. Hitem posledních let je takzvaný koupací kyblík, který postupně vytlačuje dětské vaničky. Jaké jsou jeho klady a zápory?
Ergonomicky tvarované kyblíky ke koupání novorozeňat byly vyvinuty na základě myšlenky, že se v něm dítě cítí bezpečně a uvolněně, neboť tento prostor kopíruje tvar dělohy a dítě se skrčené v kyblíku cítí skoro jako v matčině lůně. Mnoho matek si pochvaluje nadměrnou spokojenost miminka při každodenním rituálu. Děti ve vodě nekřičí, není jim zima, neboť jsou celé pod vodou, a navíc samy v kyblíku "drží" - stačí jim jen podpírat hlavičku.
Některé matky si pochvalujou omezení problémů s tzv. "prdíky", které zmizí díky přirozené poloze při pobytu v kyblíku, a miminka tak po koupání rychleji usínají. Vedle toho koupací kyblík zabere v domácnosti mnohem méně místa než vanička, dá se s ním pohodlně cestovat a také ušetří náklady za spotřebu vody, které do něj stačí napustit mnohem méně než do vaničky.
Naopak nevýhodou může být obtížné mytí hlavičky novorozence, která je při jeho koupání celá nad vodou, a také krátká využitelnost kyblíku - už zhruba v pěti měsících věku děti objeví, jak je zábavné stříkat z něj vodu ven, a za další tři až čtyři měsíce z kyblíku definitivně vyrostou. Tehdy je třeba naučit dítě koupat se rovnou ve velké vaně, což mu může způsobit velký šok.
Autor: efa