Podnájem bytu upravuje Občanský zákoník v paragrafu 719. Jedná se vlastně o vztah mezi nájemcem a osobou, které je byt dán do podnájmu, tedy podnájemníkem. K uzavření smlouvy o podnájmu je nutný souhlas pronajímatele, tedy vlastníka bytu (soukromá osoba, město, firma nebo bytové družstvo apod.). Souhlas musí být určitý - pronajímatel musí vyslovit souhlas s konkrétní podnájemní smlouvou. Zde může nastat rozpor se stanovami některých družstev, které souhlas s podnájemní smlouvou dávají „paušálně“ či jeho potřebu dokonce vylučují. I přesto, že byste měli pocit, že družstvo nemá proti vaší podnájemní smlouvě námitek, trvejte na písemném souhlasu. Pokud existuje podnájemní smlouva bez souhlasu vlastníka, je neplatná. Navíc je to důvodem pro podání výpovědi nájemce z bytu. O bydlení by tak přišel samozřejmě podnájemník, který v tomto případě bydlí „na černo“, i nájemce, který při výpovědi pro nepovolený podnájem nemá zásadně nárok ani na náhradní byt.

Smlouva o podnájmu by měla podrobně určit také podmínky skončení podnájmu. Z povahy nájemního vztahu vyplývá, že podnájemní vztah nemůže trvat déle než nájemní vztah i přesto, že by byl podle podnájemní smlouvy sjednán na dobu delší. Pokud nejsou přímo ve smlouvě uvedeny podmínky skončení podnájemního vztahu, zákon umožňuje výpověď smlouvy (i bez udání důvodů). Výpovědní lhůta by měla být uvedena ve výpovědi, musí však trvat alespoň do konce třetího celého kalendářního měsíce po doručení výpovědi podnájemci. Samozřejmě se strany mohou kdykoliv dohodnout, že podnájem končí s okamžitou účinností.

Podnájem bytu narozdíl od nájemního práva není zvláštním způsobem chráněn. Podnájemce proto nemá právo na náhradní podnájem.

Co by v podnájemní smlouvě nemělo chybět?
- účastníci smlouvy, kterými jsou pronajímatel a podnájemce (u obou musí být uvedeno jejich jméno a příjmení, rodné číslo a přesná adresa),
- předmět smlouvy: konkretizace bytu, o který se jedná (přesná adresa, číslo bytu, popis příslušenství bytu)
- práva a povinnosti smluvních stran (specifikace délky trvání smlouvy, částka stanovená za podnájem a její splatnost, seznámení se stavem bytu, podmínky ukončení podnájmu, apod.)
- přílohou podnájemní smlouvy by měl být písemný souhlas majitele bytu s podnájmem.

Pokud si podrobně prostudujete některé paragrafy Občanského zákoníku týkající se nájmu a podnájmu (zejména §711) zjistíte, že některé body podnájemní vztah v podstatě vylučují. Například ocitujme §711 (1) „Pronajímatel může vypovědět nájem bytu jen s přivolením soudu z těchto důvodů:“… …písmeno g) „má-li nájemce dva nebo více bytů, vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt;“ Na osobu, která je nájemníkem ve dvou bytech, přičemž v jednom z nich bydlí a druhý pronajímá dále, tento paragraf zcela jistě dopadá. Dalším bonbónkem je písmeno h) stejného paragrafu, kde stojí „neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů a nebo ho bez závažných důvodů užívá jen občas;“ Do této kategorie potom spadají všichni nájemníci, kteří byt nabídnou k podnájmu, byť se souhlasem vlastníka. Pokud tak učiní, zjevně byt neužívají. Jedině, že by sám podnájemní vztah byl onen vážný důvod.