Soužití dvou dětí v jednom pokoji nemusí být zrovna procházka růžovým sadem. Jestliže jsou děti malé a je mezi nimi jen malý věkový rozdíl, tak fakt, že nebudou spát v místnosti samy, určitě ocení. Obtížnější je to v případě, když je mezi dětmi již podstatnější věkový rozdíl. Tady nastává problém v tom, že malé dítě chodí spát brzy a starší naopak s večerem ožívá. Nemluvě o tom, že mají naprosto odlišné zájmy. Ale i sourozenci s větším věkovým rozdílem dokážou společně obývat jednu místnost, musí se jen naučit trochu přizpůsobit tomu druhému. Učí se tak toleranci a ohleduplnosti.

Kluci versus holky, aneb souboj pohlaví

Pokud dětský pokoj obývají dvě holčičky nebo dva chlapci, je jeho zařizování samozřejmě o něco snazší, než pokud jsou sourozenci odlišného pohlaví. Každému se líbí jiné barvy, jiný nábytek, dekorace a nemluvě o tom, že každé pohlaví má úplně jiné zájmy. V oblasti zařizování pokojíku se tak v těchto bodech budou kluci s holkami jistě rozcházet. Jako rodič však musíme docílit harmonického výsledku a to se nám může povést jedině tak, že uděláme kompromis. Například v barevném provedení pokoje se zaměříme na neutrální základ – vhodné jsou zemité odstíny, jako je zelená, žlutá, béžová, okrová apod. Následně pak necháme každé dítko, aby si vyzdobilo svůj kout dle svých představ.


Pokoj pro sourozence holčičku a kluka je ideální ladit do neutrálních barev - žlutá, zelená v kombinaci s modrou nebo oranžovou. Dětský nábytek Mistral, foto: Alax

Vše nakupujte dvakrát

Co se týče zařízení pokoje, je dobré dětem kupovat vše dvakrát, tedy s výjimkou šatní skříně, která v případě, že je dostatečně velká, může být společná. Jinak oba sourozenci potřebují kvalitní postel, v pozdějším věku pak i pracovní stůl a židli. Na trhu jsou dnes k dostání tzv. rostoucí židle, stoly i nastavitelné postele, které vydrží dítěti po několik let, někdy až do dospělosti. Chybět nesmí ani police a kontejnery na hračky nebo knihy pro každého z nich. Zbýt by měl také dostatek místa na hraní.

Vsaďte na zasouvací postele

Právě s postelemi často nastává problém, kam je umístit. V dostatečně velkém pokoji je rozestavíme k protilehlým stěnám. Pokud v dětském pokoji není zrovna prostor na rozdávání, měli bychom se vyhnout dvěma samostatným lůžkům, která zaberou příliš místa. Také se dnes již nedoporučují u dětí tolik oblíbené poschoďové postele (palandy), protože dítě spící na horním lůžku má nevyhovující podmínky ke spánku - dýchá teplý a vydýchaný vzduch a navíc zde hrozí větší riziko, že se dítě při slézání z postele zraní.


Ideální sestava do malého dětského pokoje - postel i psací stůl jsou posuvné a nabízejí variabilní využití. Dětský nábytek Nardi, foto: Alax

Co se tedy nabízí jako ideální řešení? Zaměřit bychom se měli na některý ze speciálních systémů pro děti. Dobré je například zvolit variantu vysouvacího lůžka opatřeného kolečky (a samozřejmě také brzdou), které se ráno jednoduše zasune pod druhé lůžko a přes den tak nepřekáží. Pokud vás napadlo, že v takovém případě jedno z dětí přijde vlastně o jakousi odpočinkovou zónu, máte pravdu. Tu je možné nahradit snadno přemístitelnými vaky, které jsou ideální pro sezení a povalování.

Hodí se také takzvané mimoúrovňové uspořádání postelí do tvaru písmene L. To znamená, že jsou postele k sobě obráceny kolmo a překrývají se v nohách. Velké oblibě se dnes těší také dětské vyvýšené postele, které nejsou umístěny tak vysoko jako klasické palandy, ale zároveň poskytují pod sebou dostatek místa, které může být využito pro psací stůl, skříň, nebo jako místo ke hraní. Navíc jsou vybaveny mnohem bezpečnějším schodištěm. Stejně jako u postelí pro dospělé je i u dětských postelí důležitý především kvalitní rošt a matrace.

Větší věkový rozdíl? Dopřejte každému soukromí

Pokud děti nejsou stejně, nebo alespoň přibližně stejně staré, je třeba myslet na to, že starší sourozenec již vyžaduje soukromí, obzvláště pak, pokud přichází do období puberty. Menší sourozenec naopak vyžaduje pozornost a to může toho staršího obtěžovat. Jak tedy zařídit pokoj tak, aby byli oba spokojení? Ve větších pokojích se jako řešení nabízí rozdělení pokoje podle jeho dispozic. Vhodné je přepažit místnost příčkou ze sádrokartonu nebo ze dřeva, ale někdy plně postačí i japonská stěna či konzole se závěsem. Děti jej zatáhnou a roztáhnou podle potřeby. To je možné aplikovat také v případě, že jeden pokoj obývají dvě stejně staré děti, které však již dospěly do náctiletého věku. I pro ně je momentálně tím nejdůležitějším hlavně soukromí.

Pokud sourozenci nemají oddělené postele, určitě by měli mít alespoň nějaký svůj vlastní koutek, kde by je nikdo nerušil a mohli si v klidu číst, hrát, učit se, poslouchat hudbu nebo se věnovat svým zálibám. Dalším vhodným řešením, jak prostor oddělit, je například oboustranná knihovna, posuvné rolety nebo paraván. Dostatek soukromí mohou dětem poskytnout také stany zahalující jak lůžko, tak v případě vyvýšené postele i volné místo pod ní. Menší děti prostor jistě využití tak, že si v něm udělají jakýsi bunkr, starší pak mají ideální koutek k tajnému telefonování či esemeskování.

Kdy to klapat nebude?

Jestliže je věkový rozdíl mezi sourozenci větší než 5 let, doporučují psychologové rodičům raději obětovat vlastní ložnici a dopřát tak každému sourozenci vlastní pokoj. Každé dítě má totiž naprosto odlišný režim a určitě by se jimi nesladily. Přes týden mladší ulehají brzy ke spánku, zatímco starší se začínají teprve učit, o víkendech pak starší dopoledne vyspávají a mladší jsou aktivní.

Abychom to shrnuli, co je tedy považováno za nejdůležitější při zařizování dětského pokoje pro dva sourozence?
- každé z dětí by mělo mít svůj prostor pro hraní, spaní i učení – tedy soukromí
- základní barvy a nábytek by měly být neutrální a dítě by si svou část pokoje mělo zabydlet samo
- vhodný je skladný variabilní, ale přitom kvatilní a funkční nábytek, který pomůže ušetřit často chybějící centimetry (žádná skládací křesla pro každodenní spaní dětí)

Jak dlouho nakonec vydrží sourozenci spolu sdílet jeden pokoj je velmi individuální. Někteří spolu vydrží bez problémů celé dětství, až do doby než se od rodičů odstěhují a začnou žít samostatně, jiní budou mít problém spolu vydržet už v předškolním věku. Pokud však bude dětský pokoj vhodně zařízen a přizpůsoben věku a pohlaví sourozenců, je možné, že i bratr se sestrou vydrží v pokojíku až do téměř dospělého věku. Vše záleží na jejich vzájemném vztahu a ten nikdo neovlivní, ten si vytvářejí sami.

- jpa -