Výběr štětce určují dva důležité faktory – co budeme natírat a čím. Přičemž velikost štětce volíme dle velikosti natírané plochy a materiál štětce (resp. štětin) volíme dle druhu zvoleného nátěru. Čím větší natíraná plocha, tím větší by měl štětec být. Štětce vyrobené z přírodních materiálů se hodí pro barvy obsahující rozpouštědla, štětce umělé potom pro barvy ředitelné vodou.
Akrylové barvy
Přestože bychom si chtěli připlatit a koupit štětec z přírodního materiálu, u vodou ředitelné barvy bychom neudělali dobře. Vlákna přírodních štětin při styku s vodou nabobtnají a nejsou pak stabilní. Umělohmotné štětiny mohou mít dnes mnoho podob a jejich profily se značně liší. Štětiny mohou být duté či plné. Jejich konečky jsou velmi jemně roztřepené, a podobají se tak klasickým přírodním štětinám.
Barvy obsahující rozpouštědla
Barvy na bázi umělé pryskyřice se lépe nanášejí pomocí štětců s přírodními štětinami, které pocházejí z čínských prasat. Tyto štětiny pojmou díky svému šupinatému povrchu velké množství barvy a díky roztřepeným konečkům se s nimi dá barva rovnoměrně roztírat.
Tvar štětce potom vybíráme dle plochy, kterou budeme natírat. Přednosti kulatého štětce vyniknou na oblých plochách (potrubí, stoupačky). Ploché štětce jsou vhodné pro natírání větších ploch, pro špatně přístupná místa používáme dobře známý „zárohák“.
Štětce na lazury
Lazury jsou velmi řídké nátěrové hmoty a k jejich natírání se používají většinou ploché štětce kombinované z přírodních a umělých štětin.
Speciální štětce
Na některé nátěrové hmoty je nutné použít speciální štětce. Například štětec určený k nanášení vosku obsahuje směs různých umělohmotných štětin, které jsou sevřeny v plochém umělohmotném pouzdře. Mořidla obsahující čpavek by neměla přijít do styku s kovem, proto jsou štětiny (tentokrát z přírodních materiálů) rovněž sevřeny do umělohmotného pouzdra. Pro agresivní odbarvovací prostředky lze použít pouze štětec bez jakýchkoliv kovových částí se silnými nylonovými štětinami.
Kvalitní štětec – jak se pozná?
Kvalitní štětec musí dobře pojímat a zároveň roztírat barvu. Barva by z něj neměla odkapávat. Vícedílné soupravy levných štětců určitě nejsou tím nejlepším řešením a prácí nám budou spíše komplikovat nutností neustálého namáčení štětce v barvě či pouštějícími štětinami do čerstvého nátěru. Štětec s přírodními štětinami se testuje prohrábnutím palcem – nejprve se napřimují krátké štětiny, které by však neměly převažovat. Svazek štětin by měl být dostatečně silný a štětiny v něm rozloženy rovnoměrně. Rukojeť štětce by měla dobře sedět v ruce a neklouzat. Nejvhodnější je tedy neopracované dřevo.
Péče o štětce
Abychom nemuseli štětec po každém natírání rovnou vyhodit, je nutné dodržet několik zásad. Po dokončení práce je nutné vymýt a vytřít ze štětce veškerou barvu buď vodou (u akrylátových barev) nebo ředidlem. Dbejte však vždy pokynů výrobce ředidel i štětců. Pokud si chceme udělat během natírání přestávku a nechceme štětec hned vymývat, postačí když jej zabalíme do igelitového pytlíku bez přístupu vzduchu.
Foto: archiv firem Spokar a Kana