Nejčastěji se dnes sláma používá k výplni konstrukcí či k izolaci budov, a to slaměnými balíky, izolačními deskami nebo slaměnými panely. Tyto produkty ovšem nelze použít pro nosné části konstrukcí, ale jen například k výrobě interiérových příček nebo k opláštění dřevěných skeletů. Nejčastěji se používá sláma po celé Evropě při stavbách stodol, skladů a jednoposchoďových domů. Výjimkou však nejsou ani několikapatrové domy.
Sláma je v dnešním alternativním stavebnictví velmi populární hned z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že se jedná o vedlejší, v podstatě odpadní produkt zemědělství, a tudíž o levný materiál. Její produkce při pěstování obilí dosud převyšuje spotřebu, a když k tomu připočteme to, že jde o ryze přírodní produkt, který lze snadno likvidovat, jde o vysoce ekologickou záležitost.
Druhým důvodem, proč se sláma opět vrací do stavebního průmyslu, jsou její pozoruhodné vlastnosti. O něco horší fyzikálně-mechanické vlastnosti jsou totiž vyváženy velmi žádanými charakteristikami, jako je třeba nízká tepelná vodivost, která zabezpečuje lepší tepelnou stabilitu budov. Velice dobře jsou na tom objekty, při jejichž stavbě byla použita sláma, také se zvukově izolačními vlastnostmi.
Pokud je sláma čistá a suchá, pak není ani v nejmenším alergická a neobsahuje žádné plísně či spóry. Zároveň nejsou dobře vymlácená stébla v žádném případě pastvou pro hlodavce, jak se traduje v nesmyslných mýtech a pověrách. Celulózu, která slámu tvoří, totiž mohou strávit pouze termiti nebo skot. Hrozí pouze, že si hlodavci budou chtít vytvořit v suchém prostředí hnízdo, a tak se pro jistotu přidávají do panelů přísady proti těmto zvířatům.
Pověrou je také to, že by byla sláma nadměrně hořlavá. Omítnuté zdi z balíků slámy jsou díky silnému slisování proti ohni naopak poměrně odolné. Stejně jako v případě dřeva totiž vnější uhelnatění vytváří ohnivzdornou vrstvu a dále už oheň neproniká, neboť v nemá ve slisovaném balíku či panelu dostatek vzduchu. Pro jistotu navíc ještě bývá hořlavost slaměných výrobků snížena přidáním přísad, které zabraňují hoření.
Bohužel velkým nepřítelem slámy je vlhkost. Pokud zvlhne, pak je přímo rájem pro rozmnožování rozličných plísní, bakterií a hub, které mohou vyvolat různé alergie. Je tudíž nutné ochránit slámu před navlhnutím, což by však při správné montáži neměl být problém. Pokud tomu tak bude, pak vydrží po staletí jako čerstvá.
Autor: efa