V 90. letech minulého století vyrůstaly jako houby po dešti velká panelová sídliště a mladí lidé se houfně stěhovali do těchto novostaveb, kde však nikdo o nikom nic nevěděl. Tento anonymní styl života, kde často ani nevíte, kdo s vámi žije na patře, se mnoha lidem nelíbí. Nejen mizivé sousedské vztahy jsou však tím, co od takového bydlení odrazuje, může za to také jistá uniformita nabízeného prostoru.
Dnes tedy mladí lidí mnohem více touží po komornějším bydlení a intimnějším způsobu života. Tomu odpovídá právě tzv. cohousing, který se do České republiky dostal ze západní Evropy. Smyslem tohoto nového stylu bydlení je vybudovat takovou sousedskou komunitu, která by byla naprostým opakem ke stavu známému ze sídlišť, kde se lidé ve vchodu často ani nepozdraví. I u nás se tak začaly rozbíhat projekty podporující vytváření kladných sousedských vztahů a komunit. Tato společenství kladou velký důraz na mezilidské vztahy a přitom podporují také osobní nezávislost.
Jak cohousing funguje?
Každá domácnost, která tvoří dané společenství, vlastní svou plně zařízenou bytovou jednotku a zároveň je také spoluvlastníkem společných prostor a vybavení. Společným prostorem je myšlena kuchyň s jídelnou, která funguje také jako jakási společenská místnost pro setkávání obyvatel. Součástí domu může být ještě množství dalších místností a prostor – např. tělocvična, televizní místnost, sauna, dílny a jiné hobby místnosti, herna pro děti a technické zázemí v podobě společné prádelny či úložných prostor. Dům pak často bývá propojen také s terasou či zahradou.
Lidé, kteří společně v takovémto bytovém domě žijí, organizují různé kulturní a sportovní akce, výlety s dětmi či připravují grilovací večery a podobně. Mladé rodiny už totiž nechtějí jen bydlet, ale chtějí také společensky žít. Snahou cohousingu je zapomenout na uspěchanou dobu a více si užívat společných volných chvil s rodinou a přáteli. Proč by tedy těmi přáteli nemohli být vaši sousedé?
Výhody společného bydlení
Cohousing nabízí kromě klidného bydlení a příjemných sousedských vztahů, které často přerůstají v přátelství nejen rodičů, ale i dětí, ještě mnoho dalších výhod. V menším počtu obyvatel domu se lépe domlouvá na případných změnách či úpravách týkajících se společných prostor i domu samotného. Bydlení si tak vybudujete přesně podle svých představ a každý se může aktivně zapojit do plánování standardu interiéru. Vzhledem k tomu, že společné prostory, jako je zahrada, dětské hřiště či prostor pro grilování, mají rodiny společné, dochází k finanční úspoře.
Cohousing již i v Praze
Mladé rodiny, které tento styl života zaujal, jej mohou podpořit vhodným výběrem vlastního bytu. Dnes již také v Praze existují projekty, které se snaží uspokojit poptávku po originálním a přátelském bydlení.
Rezidence Studánka
Vznikající projekt s názvem Rezidence Studánka je typickým příkladem cohousingového bydlení. Cílem architektů bylo vytvořit komorní dům, v němž by společně žilo 28 rodin. Přátelské prostředí tohoto domu podpoří dobré sousedské vztahy a lidé budou mít pocit, jakoby se vrátili v čase do prvorepublikových činžovních zástaveb. Celkem 28 moderních bytů, společné prostory vhodné pro hraní s dětmi, venkovní grilování a další volnočasové aktivity – to vše čeká na české rodiny, které mají chuť vyzkoušet novou filozofii bydlení.
Byty s dispozicí převážně 3kk o velikosti 80 metrů čtverečních, jsou velkoryse řešené a mají předzahrádku či balkon. Kromě pohodlného bydlení nabízí také možnost vlastního parkování před domem. Interiéry jsou zpracovány vkusně a mají neotřelý design – ani v nejmenším tak nepřipomínají nudné byty panelových komplexů, kde společně s vámi žije dalších 150 sousedů, které ani neznáte.
Ulitej záhon
Dalším příkladem upevňování mezilidských vztahů je například projekt Ulitej záhon na pražském Žižkově. Jde o komunitní zahrádky, kde si lidé mohou vypěstovat vlastní bylinky, zeleninu nebo květiny. Lidé, kteří nemají možnost zahradničení kolem vlastního domu, zde mohou svou zálibu provozovat společně s dalšími nadšenci a udržovat tak dobré sousedské vztahy. Kromě toho Ulitej záhon organizuje také nejrůznější workshopy, pořádá kulturní akce či společné grilovačky. V zahraničí jsou komunitní zahrádky již běžnou věcí, ale u nás jsou prozatím jen výsadou mladých a aktivních lidí, kteří mají zájem konzumovat jídlo, jehož původ je jim známý, zkoušet nové druhy zeleniny i bylinek. Vyměňování semínek, sazenic a drahocenných zkušeností je samozřejmostí.
- jpa -