Autora návrhu pyramidy Davida Kotka jako architekta trápí všeobecný a velmi zjednodušený pohled na architekturu ve stylu „líbí – nelíbí“. Proto se rozhodl lidem ukázat základní principy tvorby, z nichž nejdůležitější jsou proporce a měřítko. Archetyp pyramidy sice samozřejmě každý dobře zná, ale vůbec si neumí představit jak je vlastně velká, protože stojí na poušti osamocena a není šance ji s čím srovnat.
Celému projektu věnoval David Kotek přibližně dva roky práce včetně příprav. V projektu měřítko a proporce jde o výtvarný happening spojený s cyklem přednášek se zaměřením na zkoumání vztahu lidského měřítka a měřítka v architektuře. Hlavní myšlenka happeningu spočívá v myšlence promítnout do současné městské struktury jehlan o velikosti největší egyptské pyramidy.
Tisíce světelných paprsků
Jednotlivé hrany jehlanu budou denně po dobu jednoho měsíce vysvíceny pomocí reflektorů ukotvených ke čtyřem základnám symbolizujících nároží pyramidy. Tyto základny jsou navrženy z drátěných krychlí o rozměru 1 x 1 x 1 metru vystavěných do výšky 3 metrů. Velikost krychlí je odvozena od základní velikosti kamenných bloků, z nichž je Cheopsova pyramida v Gíze postavena.
Celá pyramida je tvořena vlastně reflektory, přičemž jednotlivé přímky se mají protnout ve výšce 147 metrů. S tím, aby se z reflektorového světla skutečně utvořil tvar pyramidy a jednotlivé přímky se protnuly v potřebné výšce, si poradil ing. Pavel Janečka s firmy Thorn. Tento úkol řešil i tým geodetů. Z fyziky je známo, že světlo se šíří všemi směry. Pro názornou ukázku, jak je pyramida velká, asi nevadí, když si trochu posvítíme na hvězdy.
Jistým paradoxem je fakt, že bude-li špatné ovzduší, pyramida vidět bude a světlo se bude odrážet. Pokud bude ovzduší čisté, pyramida vidět nebude. Svítit se však bude celý měsíc, tudíž kombinace různých vlivů vytvoří podmínky, aby pyramida mohla být vidět například i z Lysé hory. Projekt má i svá tajemství, takže uvidíme…
Zdroje paprsků jsou jedinou součástí gigantického jehlanu, se kterou se lidé mohou setkat přímo v centru města Ostravy na ploše 36 m2. Jehlan se základnou o délce strany 230 metrů, což odpovídá ploše dvaceti fotbalových hřišť, díky své velikosti a umístění tak zasáhne pozornost statisíců lidí. Výsledkem by měla být vzájemná konfrontace mezi měřítkem lidským, měřítkem starověké architektury a měřítkem městské zástavby. Projekt je do budoucna připraven na přesun do dalších měst České republiky i Evropy. Světelná pyramida opustí Masarykovo náměstí v Ostravě v sobotu 25. září 2010.
Organizátoři z ostravského architektonického ateliéru Projektstudio připravili i zajímavý doprovodný program, kde kromě tematických výstav a workshopů chystají ještě sérii přednášek. Přednášky, které se tematicky věnují architektuře a egyptologii se budou pořádat v klubu Stará Aréna na ulici 28. října č. 23 (1. patro) vždy v 17 hodin.
Sled přednášek zahájí 2. září divadelní režisér Radovan Lipus. Přednášku s názvem Velikonoční ostraV uvede na téma kontrastu mezi velkorysostí a malostí v sochařství a plastikách Moravské Ostravy. O necelých 14 dní později se budou na stejném místě zabývat ve své přednášce architektonickým nasvětlováním budov architekti Zdeněk Bláha a Aleš Kaňa. Život a umění v Chufuově době je téma přednášky Mgr. Hany Benešovské, která se dlouhodobě zabývá staroegyptským uměním se zaměřením na sochařství v období Staré říše a paleografií. Přednášku bude mít 14. září od 17 hodin tamtéž. Ve středu 15. září následuje přednáška Ing. arch. Petra Hurníka, který ji povede v rámci tematického cyklu měřítko a proporce. Tento vysokoškolský pedagog se v urbanistické tvorbě zaměřuje mimo jiné na otevření diskuze o návratu citu do města a obnově veřejných prostor.
Egyptolog s archeologickou praxí Mgr. Jaromír Krejčí, Ph. D. na své přednášce 17. září vysvětlí, jak se stavěly pyramidy, 20. září je na programu přednáška zkušeného českého architekta Petra Hrůši s názvem Monument a dokument. Dne 21. září bude mít přednášku Martin Frouz, který pohovoří o architektuře a archeologii očima fotografa a sérii přednášek ukončí architekt Josef Pleskot, který se bude na své prezentaci 23. září zabývat lidským měřítkem a jeho přesahy.
Autor projektu věří, že pyramida nad Ostravou je akcí většího než středoevropského formátu. Pokud někde stojí pyramida, tak je to v Louvru nebo Las Vegas, ale jedná se o menší stavby. Přesun ostravské pyramidy se chystá nejen do Prahy a Brna, ale také do Wrocławi, která v Polsku kandiduje na titul Evropské hlavní město kultury 2016.
Jako trvalý odkaz budou v místech nároží jehlanu do dlažby chodníků osazeny mosazné plakety o velikosti 30 x 30 cm, které umožní trvale porovnávat velikost základny pyramidy s městskou strukturou centra Ostravy.
- Tisková zpráva -