Když katarský emír Hamad bin Chalífa Sání svému oblíbenému architektovi velkorysý projekt svěřil, držitel prestižní Pritzkerovy ceny nejprve odmítnul. Dnes téměř dvaadevadesátiletý tvůrce, jenž má na svém kontě také třeba stavbu Bank of China v Hong Kongu, knihovnu JFK v americkém Bostonu nebo nástavbu muzea historie v německém Berlíně, tehdy řekl, že už je příliš starý a ze stavitelství panovníkovy země a středního Východu obecně toho příliš nezná.
Nakonec však zakázku přece jen přijal. Procestoval všechny islámské země od Tuniska po Egypt a navštívil všechny nejvýznamnější památky islámské architektury, aby inspiraci nakonec našel v egyptské Káhiře - stala se jí slavná mešita Ibn Tulun. Muzeum islámského umění Pei navrhnul umístit na uměle vytvořený poloostrov vybíhající do Perského zálivu. Cestu k "hradu", který může někomu připadat, že byl postaven na pláži z písku, lemují palmy, z opačné strany palác obestírá moře.
Celková plocha muzea, která se podobně jako další Peiovy stavby vyznačuje strohými liniemi a použitím kamene a betonu bez zbytečných ornamentů, činí asi 45 tisíc metrů čtverečních. V expozicích najdeme několik stovek předmětů, další čtyři a půl tisíce artefaktů se nachází v depozitářích. Obdivovat je možné turecké, indické, íránské, irácké, syrské či egyptské umění několika staletí, nechybí zde ani studovna, knihovna a několik restaurací.
Peiova stavba v katarské metropoli Dauhá je prvním ze čtyř nových plánovaných muzeí islámské historie a kultury, které zde mají vyrůst. Do roku 2011 má přímo z písečných dun katarské pouště vyrůst Muzeum moderního arabského umění pro 10 tisíc exponátů, které navrhlo newyorské studio Rafael Vinoly Architects.
Autor: efa