Stavba věnovaná umění upoutá pozornost hned na první pohled barevnými "trubkami", které celou budovu zvenčí oplétají. Žlutá barva značí elektrické rozvody, zelená potrubí rozvádějí do budovy tekutiny, bílé hadice vzduch, modré potrubí zase signalizuje klimatizaci a červené tubusy označují dopravu osob nebo věcí. Všechno technické zázemí včetně schodišť a výtahů je tedy vyvedeno ven mimo kolos, čímž si autoři ponechali volné ruce pro hrátky s vnitřním prostorem, který byl původně zamýšlen jako variabilní nejen horizontálně díky posuvným stěnám, ale také vertikálně napříč podlažími. Od toho se však v průběhu let nakonec upustilo.
Historie kulturní meky francouzské metropole sahá do roku 1969, kdy s nápadem postavit svatostánek moderního umění 20. století přišel tehdejší francouzský prezident. Právě po něm je Centre Georges Pompidou pojmenováno. O dva roky později proběhla architektonická soutěž, v níž uspěl jak jinak než kontroverzní návrh italské dvojice Gianfranco Franchini - Renzo Piano vytvořený společně s britským tvůrcem Richardem Rogersem. Zajímavostí je, že se na výsledné podobě netradiční stavby ve stylu hi-tech, podílel i český architekt Jan Kaplický.
Slavnostní otevření kulturního centra, kterého se Georges Pompidou už bohužel nedožil, proběhlo začátkem roku 1977. A jak už tak tomu u podobných projektů bývá, ani Francouzi se neobešli bez hanlivých výrazů, urážek a odmítání. Na Pompidouovo centrum bylo napliváno snad ještě více než na naši letenskou chobotnici. Narozdíl od blobu však Beaubourg ve čtvrti Marais skutečně vyrostl a od počátků vzkvétal tak, že jej každodenně navštěvovalo několikanásobně více lidí, než s jakým se původně počítalo.
Prohlédnout si stálé sbírky moderního umění nebo aktuální expozice, zavítat do dětské galerie či využít služeb knihovny a kinosálů, případně zúčastnit se některé z bohatého programu kulturních akcí přijde den co den kolem 25 tisíc návštěvníků, což ročně činí kolem osmi milionů lidí. Také proto musela budova ze skla, betonu a oceli projít po dvaceti letech rozsáhlou rekonstrukcí, která stála celou polovinu toho, co samotná stavba, jež v 70. letech 20. století spolkla kolem jedné miliardy dolarů.
Autor: efa