Jedna z částí výstavy se jmenuje stejně jako celý projekt Zelená architektura. Kurátor výstavy Petr Kratochvíl do ní vybral pět desítek českých staveb, pro jejichž autory i klienty bylo vedle primárního hlediska šetrného přístupu k přírodě důležité také kvalitní architektonické řešení.
"Název výstavy neodkazuje ke konkrétním cestám úsporného a ekologického stavění, ale je metaforou dobrého bydlení v souladu s přírodou. Návštěvníci se mohou přesvědčit, že ´zelený´ dům nemusí být nutně nudnou stavbou plnou izolace, obalenou solárními panely," uvádějí internetové stránky galerie.
"Hledisko udržitelného rozvoje se ve světové architektuře stále výrazněji prosazuje jako důležité kritérium a vodítko architektonických návrhů a toto povědomí se začíná stále více prosazovat také u nás," říká kurátor Kratochvíl a zmiňuje například Pleskotovu centrálu Československé obchodní banky v pražských Radlicích.
Podotýká však, že v našich poměrech se zatím větší pozornost věnuje spíše technickým aspektům ekologicky šetrného stavění (materiály, způsoby vytápění, chlazení, apod.). "Méně příkladů najdeme, kdy je toto ekologicko-technické hledisko v rovnováze s kvalitou celkového architektonického řešení, nebo dokonce je inspirací originální architektury," uzavírá Kratochvíl.
Druhá část výstavy s názvem Sluneční architektura v Rakousku představuje nízkoenergetické a pasivní domy architektů Georga W. Reinberga a Martina Treberspurga, kteří za své stavby získali řadu prestižních architektonických ocenění. Zřejmě není nutné dodávat, že jsou to právě naši rakouští sousedé, kteří se mohou pochlubit nejvyšší hustotou pasivních domů v zemi.
Třetí součást rozsáhlé přehlídky se nazývá Zumtobel Group Award a jedná se o prezentaci nejúspěšnějších projektů z prvního ročníku mezinárodní bienální ceny pro autory vůči přírodě ohleduplných realizací i projektů.
Finančně dotované ocenění se udílí ve dvou kategoriích – "Built Environment" se týká životního prostředí, kdy jsou vybírány zajímavé architektonické, inženýrské nebo urbanistické projekty odpovídajícím požadavkům trvale udržitelného modelu života. Druhá kategorie "Research and Initiative" se vztahuje na oblast výzkumu a iniciativ, ať už jednotlivců, nezávislých skupin, nestátních organizací nebo univerzit.
A konečně čtvrtá část výstavy, přehlídka newyorského architekta Mitchella Joachima, je "vizí života v budoucnosti ve (velko)městě ovládaném dokonalou technikou a ještě dokonalejší přírodou, která je chytře propojena s potřebami civilizace." Na rozdíl od ostatních částí projektu má Joachimova výstava čistě utopický charakter, nejde o prezentaci realizací, ale o prezentaci nápadů a teorií, které je však vizuálně neuvěřitelně přitažlivou podívanou.
Autor: efa