Knihovna ve tvaru zkoseného disku se rozkládá na ploše 45 tisíc metrů čtverečních. Je postavena z hliníku a skla, jižní stěna je z asuánské žuly do níž jsou vyryta písmena abecedy všech jazyků světa. Klenutý strop uvnitř budovy podpírají desítky elegantních sloupů z oxidované mědi ve tvaru papyrů. Mezi nimi se nachází rozlehlá čítárna rozdělená do 14 kaskádovitých teras s dvěma tisíci studijních míst, z nichž některá mají výhled na moře.

Knihovnu obklopuje bazén, který ochlazuje a zvlhčuje vzduch kolem celé budovy. Střecha navíc propouští světlo dovnitř, ale zabraňuje ohřívání vzduchu v knihovně. Společně se stěnami je zároveň protihlukově izolována. Také vnitřní vybavení je poctivé a kvalitní, zmínit můžeme například dubové podlahy pohlcující hluk či obložení ze zimbawské žuly.

Bibliotheca Alexandrina má speciální dětské oddělení, sekci pro mládež i pro nevidomé, najdeme tady planetárium vybavené technologií Imax screen, mezinárodní knihovnickou školu i konferenční centrum nebo muzeum kaligrafie a muzeum vědy. Je zde rovněž laboratoř pro restaurování a údržbu starých tisků. Ročně zde proběhne na 500 doprovodných akcí.

Poselstvím Alexandrijské knihovny je navázat na slavné centrum antické vzdělanosti, které asi tři stovky let před naším letopočtem založili Ptolemaiovci. Studovali tady Archimedes či Erastotenes a knihovna uchovávala i vzácné spisy Platónovy či Sokratovy. Ve svých fondech uchovávala ve své nejslavnější době až 700 tisíc papyrových svitků. Bohužel vše bylo zničeno zhruba 50 let př.n.l. během požáru při dobývání města Césarem. Na slavnou historii odkazuje mimojiné také vstupní žulový portál knihovny, do něhož jsou vytesány hieroglyfy a staré matematické vzorce.

Jedenáctipatrový, sto šedesát metrů dlouhý válec, který má svítit do světa jako egyptský bůh Ra čili egyptské slunce, byl u břehu Středozemního moře postaven díky společné snaze egyptských představitelů a organizace UNESCO. Z celkové sumy 220 milionů dolarů, které budova spolkla, pochází téměř polovina od zahraničních dárců a zbytek od egyptské vlády. Od počátku stavbu provázejí vedle nadšených hlasů také vyjádření odpůrců, kteří tvrdí, že finanční prostředky měly být v zemi plné negramotných lidí využity lépe a efektivněji.

Výstavba byla dokončena už v roce 1997, slavnostního otevření se však dočkala až v říjnu 2002. Vybavení knihovny však ještě ani dnes stále není dostatečné. Její kapacita čítá kolem osmi milionů svazků, avšak doposud pečuje "pouze" o několik set tisíc kusů knih, map a rukopisů. Všechny jsou však digitalizovány a jsou mezi nimi jak některé vzácné starověké spisy, tak i třeba internetový archiv s náhledy miliónů webových stránek. Několik set pracovníků se stará o to, aby "duchovního jmění" přibývalo.

Pravdou je to, že zatím knihovnu navštěvují spíše turisté než studenti sousední Alexandrijské univerzity. Ale ať už je její současné využití jaké chce, jedno jí upřít nelze - jedná se o pozoruhodný objekt moderní architektury, a to jak vizuálně, tak i technickým zázemím a vybavením. Za duchovního otce projektu je označován egyptský historik Mustafa al-Abbadi, faktickým tvůrcem se pak stala malá norská kancelář Snohetta and Hamsa Associates, jejíž návrh v soutěži zvítězil. Autorské konsorcium za knihovnu získalo architektonickou cenu Aga Kahn Award.

Autor: efa