Jedenadvacítku rodinných domů či obytných jednotek z celého světa realizovaných v posledních patnácti letech, které jsou představeny fotografiemi, komentáři a projektovou dokumentací, vybrala Renata Vrábelová z brněnského Centra architektury, kde si také výstava v Galerii architektury Brno odbyla svou premiéru. U domů byl kladen důraz na výjimečnou architektonickou a užitnou kvalitu, energetickou úspornost až pasivitu, mobilitu, zajímavé umístění stavby v neobvyklých lokalitách nebo nezvyklý způsob užívání a spojování více funkcí kromě základní obytné.
Do výběru byly zařazeny tři české projekty, zbylé domy jsou rozesety po celé zeměkouli od Asie přes Evropu až po Severní a Jižní Ameriku.
Druhým českým projektem je rodinný dům v Berouně od ateliéru HŠH Architekti řešený jako prostorová betonovo-skleněná mřížka složená z 24 krychlí, přičemž každá z nich představuje samostatnou objemovou jednotku, které je podle potřeby určena funkce. Jednotlivé místnosti jsou definovány polohou a počtem obsazených polí v této pomyslné prostorové šachovnici. Do této abstraktní struktury, ve níž najdeme pevné i posuvné stěny i vertikální propojení některých krychlí o rozměrech 3x3 metry, je organizován provoz rodinného domu.
Třetím typem je dům jako stavebnice pro lidi milující přírodu, toužící po samotě a prostoru propojeném s krajinou a vyhlídkou na hory. Bydlení v Semilech od architektonického studia Archteam je příkladem kontrastu tradiční konstrukce s technickým hliníkovým pláštěm používaným pro velké halové objekty.
Další stavby najdeme na mnoha místech ve světě. Mezi nejvýraznější z nich patří například dům jako věž v americké Oklahomě. Rodina pana Keenana, která je vlastníkem téměř šedesátiakrového zalesněného pozemku, si zde nechala postavit 25 metrů vysokou stavbu na ploše pouhých 36 metrů čtverečních, jež převyšuje okolní stromy, je ekologicky velmi nenáročná a v terénu velice nenápadná, ač rozhodně nápaditá.
Do výběru se dostaly také dva mobilní domy, což se v dnešním globalizovaném světě více než nabízí. Dům Ruksak Němce Stephana Eerstadta se pomocí ocelových lan dá přivěsit na téměř libovolný dům, a zvětšit tak prostor daného bytu. Obydlí nazvané Fred od Oskara Leo Kaufmanna zase disponuje výsuvnou jednotkou (podobně jako u kancelářského nábytku šuplík vyjíždí z kontejneru), která zvětší plochu mobilního domu z osmi na patnáct metrů čtverečních.
V Nizozemí zase najdeme tříposchoďovou plovoucí vilu na ocelových rourách, která se může podle počasí natáčet za sluncem, v Tokiu dům se závěsy, které podle nálady majitelé mohou zatahovat či roztahovat a začlenit se tak do ruchu tepajícího velkoměsta nebo se naopak stáhnout do ústraní a užívat si nerušeného soukromí. Některé domy z výstavy jsou úzce spjaty s přírodou, jiné vynikají netradičním řešením interiéru, ať už jeho celkového konceptu nebo hrátkami s nábytkem.
V době českých satelitních městeček s unifikovanými domky na klíč a řadami na chlup stejných obydlí je výstava příjemným osvěžením a tipem pro ty, kteří chtějí bydlet jinak, zajímavě, neotřele, a přesto ne za horentní sumy peněz.
Autor: efa