O věhlasu Louvru a kontroverzi pyramidy svědčí třeba i fakt, že se obojí stalo velmi důležitou součástí před pár lety vydaného bestselleru Šifra Mistra Leonarda, kde je celá budova nejen hlavním místem děje, ale právě pyramida hraje zásadní roli v pointě celé knihy a najdeme tady dokonce i narážky na nelibost mnohých Francouzů vůči tomuto objektu.
V roce 1981, tedy necelých 90 let poté, co byl největší palácový komplex na světě, někdejší sídlo francouzských vládců a zejména obří muzejní sbírka zpřístupněna veřejnosti, zahájil tehdejší francouzský prezident François Mitterrand velkou přestavbu Louvru na nejznámější muzeum světa. Modernizace se ujal americký architekt čínského původu Ieoh Ming Pei.
Architekt, který letos v dubnu oslavil 90. narozeniny, má na svém kontě řadu drobných i zásadních staveb rozesetých po celém světě. Mezi jeho nejznámější díla patří Bank of China v Hongkongu, Knihovna JFK v Bostonu, Rokenrolová síň slávy a muzeum v Clevelandu nebo Muzeum moderního umění v Lucemburku.
Pei, jenž se pyšní i slavnou Pritzkerovou cenou, vyznává styl charakteristický strohými liniemi a užitím oceli, skla, betonu a kamene. Jeho mottem a základní myšlenkou je geometrie. Přesně podle těchto zásad vznikla i prosklená pyramida, jejíž jednou zvláštností je třeba to, že ji čistí automatický robot.
Když architekt pyramidu, která dnes tvoří hlavní vchod do rozsáhlých muzejních sbírek, navrhl, nesouhlasilo s ní kolem 70% Francouzů. Mitterand si však stavbu přesto prosadil. Louvre byl zároveň rozsáhle rekonstruován a po první etapě projektu s názvem Grande Louvre proběhla ještě fáze druhá, která trvala do roku 1993, kdy muzeum slavilo dvousté výročí od svého otevření. Záměr se zdařil - návštěvnost rozšířeného a přestavěného muzea vzrostla okamžitě na dvojnásobek.
Autor: efa
Foto: Pei Cobb Freed & Partners Architects