Vilu nechal postavit pro sebe a svou manželku Miladu významný český podnikatel František Müller, spolumajitel velké domácí stavební firmy Kapsa a Müller, která často zkoušela nové technické metody. Adolf Loos, jemuž zadavatel svěřil návrh projektu, vytvořil dům na základě individuálních potřeb manželského páru - tedy ne pro okolojdoucí, ale pro jeho obyvatele, což je obrovským přínosem této stavby. Loss tak vedle architekta sehrál i roli psychologa.
Uznávaný architekt, který prohlásil, že jde o jeho nejkrásnější dům, je autorem návrhu interiérů včetně svítidel a nábytku, přičemž ztělesnil myšlenky svého "Raumplanu" (= místnosti leží v různých výškových úrovních, které vzájemně propojují schodiště). S realizací celého projektu mu vzhledem k jeho zdravotnímu stavu pomáhal již zmíněný architekt Karel Lhota.
V prostorné vile nechybí obývací pokoj s mramorovými obklady, mahagonová jídelna s kulatým stolem, dámský budoár s japonským dekorem, knihovna, ložnice, šatny, dva dětské pokoje, pracovna či apartmá pro služebnictva. Součástí domu je i terasa, letní jídelna, prádelna, sklepy, kotelna nebo garáž.
Do roku 1948 byl dům obytný, poté však byla Müllerova vila znárodněna a sídlily tady kanceláře SPN a paradoxně i Ústavu marxismu-leninismu. Po sametové revoluci byl Loosův skvost vrácen v restituci dceři Evě, která jej nabídla k prodeji. Objekt nakonec koupil pražský Magistrát, který posléze připravil jeho obnovu, a tak od roku 2000 je vila zrekonstruována a jako národní kulturní památka a muzeum přístupná veřejnosti.
Autor: efa
Články s podobnou tématikou
Moderní architektura VIII. - Ještěd
Moderní architektura VII. - Od pomníku k metronomu
Moderní architektura VI. - Baťův mrakodrap