Spoléhat se na to, že bude letos mírná zima, opravdu nejde. O sníh nikde není nouze a tak se musíme postarat o to, aby nezpůsobil na našem domě nebo v okolí nějakou paseku. Sněhová nadílka přináší každoročně ty stejné problémy. Řada z nich vám odpadne, pokud se budete zavčas věnovat poctivé podzimní přípravě. Ještě předtím, než napadne první sníh, byste měli prohlédnout střešní krytinu, zkontrolovat podstřešní systémy, okapy a funkčnost protisněhových zábran.
Těchto pár úkonů vám v naprosté většině případů zajistí bezproblémové přečkání zimních měsíců. Problémy však mohou nastat i na jaře, kdy dochází k odtávání sněhu a náhlým oblevám, při kterých hrozí zatékání do pláště střechy. Pokud se řešením tohoto problému nebudete včas zabývat, může ve výsledku způsobit mnohem větší škody než sníh samotný. Důkladná revize střechy by tak měla následovat i na jaře, ale to je zatím ještě daleko…
Nadměrná sněhová nadílka neohrožuje ani tak vysokohorské regiony s vyšším úhrnem srážek, ale především nížiny. Česká republika je podle jistých norem rozdělena do několika sněhových oblastí podle rozdílného zatížení sněhem. Střechy v horských oblastech jsou proto konstruovány jinak než v nížinách, zpravidla mají ostřejší sklony. Z toho důvodu je tak vzniklá zátěž menší a spad sněhu ze střechy také snadnější. Dalo by se tedy říct, za na pořádnou sněhovou nadílku jsou v horských regionech mnohem lépe připraveni, než lidé v nížinách. Střešní konstrukce domů ležících mimo regiony s každoroční bohatou sněhovou nadílkou nejsou na extrémní zátěž stavěny. Střechy bývají plošší, proto na nich také zůstává mnohem více sněhu. Právě u takovýchto střech je odklízení většího množství zvláště mokrého sněhu nezbytné. Pokud byste tak neudělali, hrozilo by poškození střechy.
O odolnosti a nosnosti střechy nerozhoduje pouze zatížení sněhem. Při statických výpočtech musíte také počítat i se zatížením konstrukce větrem. Kolik sněhu střecha v praxi opravdu unese tak závisí na konstrukci celé budovy. Konkrétní výška nebo objem sněhu, který už pro střechu znamená riziko, je tak velmi obtížné určit. Jakási obecná rada vlastně neexistuje, známá jsou maximálně doporučení, kdy už by bylo třeba sníh shodit. Masa bílé pokrývky na střeše neohrožuje pouze samotnou konstrukci domu, ale riziková je také pro okapy. Sesuv sněhu pak samozřejmě ohrožuje chodce procházející pod střechou.
Proti pádu masy sněhu ze střechy je možné dům zajistit. Stačí jen mít správně nainstalované protisněhové komplety nebo protisněhové tašky, které dokážou sníh zabrzdit nebo alespoň rozdělit. Sníh tak nespadne najednou, díky čemuž nezpůsobí škody na majetku a nezraní kolemjdoucí. Obecně však platí, že odstranění vysokého nánosu sněhu střeše rozhodně neublíží. Do této činnosti byste se však neměli pouštět sami, pod sněhem se totiž může ukrývat záludná ledová vrstva, které si na první pohled nemusíte všimnout. Hrozilo by vám tak riziko zranění či dokonce pádu ze střechy. Navíc by neopatrným zásahem lopatou či jiným nástrojem mohlo dojít k poškození střechy. Lepší je tak nechat tuto práci na odborné firmě, která se na řešení podobných situací specializuje. V krajních případech bezprostředního nebezpečí pádu obrovské masy sněhu, je možné požádat o pomoc také hasiče, kteří si s problémem poradí.
Několik rad ke správnému a včasnému odstraňování sněhu ze střechy
2. Střechy jsou sice konstruovány na větší zatížení, pokud ale na metru čtverečním střechy leží již více než 50 kg sněhu, je dobré jej odstranit.
3. Pokud by byla střecha zatížena sněhem nerovnoměrně, hrozila by deformace střešní konstrukce, proto je dobré ze střechy odstranit veškerý sníh, který na ní leží.
4. S odstraňováním sněhu není dobré čekat až na oblevu, tehdy totiž hrozí sklouznutí a pád celé masy těžkého mokrého sněhu najednou.
5. Než začnete se shazováním sněhu, označte na zemi místo shozu a zajistěte, aby do tohoto prostoru nevstupovali chodci a nebyla v něm zaparkovaná auta.
Dalším nebezpečím pro střechu a samozřejmě také pro kolemjdoucí jsou rampouchy, které mnohdy váží i několik desítek kilogramů. Mohou poškodit okraje střechy a okapy, pokud by se velké zmrzlé kusy ledu odtrhly, hrozilo by v některých případech i odtržení a pád okrajových částí střech a okapů. Několik kilogramů vážící rampouch je samozřejmě obrovským nebezpečím pro chodce a automobily nacházející se pod střechou. Jako majitel domu, ze kterého se rampouch utrhnul, jste zodpovědný za případné škody způsobené padající ledovou masou. Vzniklé rampouchy by měla odstraňovat odborná firma. Lepší než je odstraňovat by bylo jejich vzniku předejít. K tomu je potřeba zajistit dobré a dostatečné větrání pod střešní krytinou, důležitý je také funkční protisněhový systém a v některých případech také topné kabely ve žlabech, to ovšem záleží na konkrétní konstrukci žlabů.
Pokud máte na střeše nainstalovány solární kolektory, rozhodně je před zimou nemusíte odmontovávat. Solární systémy jsou mrazu odolné a mají hladký povrch, na kterém se sníh víceméně neudrží nebo roztaje pod slunečním svitem. Sluneční kolektory tak mohou být dobře fungujícím zdrojem energie také v zimních měsících. V našem klimatickém pásmu však obecně solární energie nestačí pokrýt spotřebu pouze v prosinci a lednu. Záleží však na konkrétních dimenzích daného systému i zásobníku.
Autor: Jana Papcúnová
Foto: Bruntal.net