K tomu samozřejmě přistupují dlouhá životnost a dobré mechanické vlastnosti – pevnost, odolnost proti otěru i nárazům, mrazuvzdornost, rozměrová přesnost aj., a v neposlední řadě i výhody ekonomické. Kromě samotné dlažby se dá koupit i spousta doplňkových prvků, jako obrubníků, profilů, lišt a různých zakončení, jednak rovněž z betonu, ale třeba i z plastu.
Klasickou betonovou dlažbu představují hranaté dlaždice, používané již desítky let a stále populární pro svou příznivou cenu a poměrně jednoduchou aplikaci. Velmi dobře vypadají betonové dlaždice se zapracovanými kamínky s tzv. vymývaným povrchem, vhodné hlavně pro použití na zahradách, terasách apod. V novější době se hodně rozšířila i dlažba zámková, která je ovšem jen jinou formou dlažby betonové. Její pokládka je trochu složitější, ale zase umožňuje vytvořit různé zajímavé vzory a lépe drží u sebe, především u klasických „zamčených“ tvarů (odtud také vznikl její název, nikoliv od hradů a zámků, jak by se snad někdo mohl domnívat…).
Do této „rodiny“ můžeme počítat i betonovou dlažbu zatravňovací, která nachází uplatnění na odstavných plochách a parkovištích, jako zpevnění příjezdů ke garážím, různých méně používaných průjezdů apod.
A jak se betonová dlažba aplikuje? Když se pro její pokládku rozhodneme, je vhodné si udělat nějaký plán, úměrný složitosti stavby, a vypočítat počet nutných prvků, jejich rozložení apod. Betonová dlažba se zpravidla usazuje do štěrku či drceného kameniva, a pokud bude hodně zatěžována, ideálně v těchto vrstvách:
1. Ochranná vrstva 300 - 600 mm z hrubého štěrku
2. Vyrovnávací podkladní vrstva 100 mm ze štěrku frakce 0 - 16 mm
3. Lože 30 - 50 mm z písku 0 - 4 mm nebo drtě 4 - 8 mm
Na tyto vrstvy pak pokládáme samotnou dlažbu. Ještě zbývá dodat, že obrubníky se usazují do betonové směsi.
Faktem však je, že při pokládce dlažby na zahrádce, zatěžované jen několika členy rodiny, nám postačí podkladová vrstva o tloušťce 30 - 40 mm z drceného kameniva nebo štěrku frakce 4 - 8 mm či 2 - 4 mm. Nejdůležitější je vždy podklad dostatečně vyrovnat a zhutnit, aby nedocházelo k praskání, uštípávání a propadání dlažby, a po dokončení pokládky provést pečlivé zaspárování, zpravidla jemným pískem, a další zhutnění výsledného povrchu.
Při dodržení správného postupu a výběru odpovídající dlažby nám plocha vydrží i po desítky let bez poškození. Jedinou údržbou zůstává zametání a odstraňování rostlin, vyrůstajících ze spár.
Text: Michal Hamšík
Foto: archiv firmy Semmelrock