Pokud se rozhodujete, zda pořídit raději jímku či septik, pak je třeba nejprve zhodnotit řadu faktorů. O tom, co je pro vás lepší rozhoduje například to, zda řešíte odvod odpadu u trvale obydleného rodinného domu, nebo jen u rekreačního objektu. Dále je třeba zvážit možnosti pozemku, či jaké jsou vaše nároky na obsluhu atd. Pokud se v této problematice příliš neorientujete, je nejlepší si pozvat odborníka, který vám s výběrem poradí.

Jímka neboli žumpa

Jímka je často nazývána také pojmem žumpa, je to tedy jedno a totéž. Jde o vodotěsnou bezodtokou nádrž na zachycení odpadních vod bez přepadu vyrobenou nejčastěji z plastu, sklolaminátu či betonu. Představuje tak nejjednodušší způsob, jak se zbavit odpadních vod. Abychom mohli na svém pozemku žumpu zabudovat, potřebujeme k tomu povolení příslušného stavebního úřadu. Velké oblibě se proto dnes těší zejména samonosné sklolaminátové jímky, protože nevyžadují betonáž a tedy není nutné u nich shánět stavební povolení. Navíc se vyznačují se dlouhou životností a vysokou kvalitou. Vzhledem k tomu, že jsou vyrobeny z jednoho kusu sklolaminátu, nemají žádné spárování a jsou tak dokonale vodotěsné. Tento materiál je navíc odolný proti korozi a agresivním vodám.

O povolení k vypouštění odpadních vod není třeba žádat, protože je počítáno s tím, že její obsah bude vyvážen do čistírny odpadních vod. Bezodtoké jímky se vyrábějí v různých objemech, nejčastěji od 2 do 12 m3. Od objemu se odvíjí také pořizovací cena, většinou se pohybuje od 10 do 30 tisíc korun. Čím větší má jímka objem, tím méně často bude třeba ji vyvážet. Vyvezení jímky vyjde na 1000 – 2000 Kč, dle velikosti, lokality atd. Vzhledem k tomu, že člověk denně vyprodukuje okolo 100 litrů odpadních vod, je jímka řešením vhodným spíše pro chaty, chalupy a další rekreační objekty. Pro objekty celoročně obývané by byla její kapacita nedostačující a musela by se vyvážet poměrně často.


Plastové jímky Betaxo

Septik

Mnohem efektivnějším způsobem, jak se zbavit odpadních vod, je pořízení septiku. Ten totiž na rozdíl od jímky, která odpadní vodu pouze shromažďuje, tento odpad také předčišťuje. Septik má obvykle dvě až tři komory a funguje jako usazovací nádrž. Odpadní vody se tak v něm postupně zbavují kalu a takto usazený kal je nutné přibližně jednou ročně odčerpat. Ani vyčištěnou vodu však nelze (v minulosti to možné bylo) vypouštět jen tak do půdy. Vypouštění odpadních vod ze septiku podléhá schválení vodoprávního úřadu, jenž určí způsob jejich biologického dočištění (např. pískový filtr). Filtrem bývá označován většinou celoplastový kontejner, který se před uvedením do provozu naplní hrubým pískem (pískový filtr), smíchaným případně ještě se štěrkem či koksem. Navrchu je pak ještě přibližně 10 cm hrubá vrstva vypraného písku a ten je třeba během provozu občas vyměnit. Odpadní filtr se zařazuje za septik jako mechanická dočišťovací jednotka. U větších septiků bývá pro čištění řazeno více filtrů za sebou.

Stavbu septiku i osazení filtru je nutné nahlásit na stavebním úřadě a zažádat o stavební povolení. Septik je vybaven větracím potrubím a je nutné, aby byl od okolního prostředí vodotěsně oddělen. Cena za pořízení septiku se pohybuje stejně jako u jímky v řádech desetitisíců korun. Pořizovací cena zemního filtru je pak dána jeho objemem, kdy jeden kubík vyjde přibližně na 5 tisíc korun. Pokud je filtr dobře usazen, probíhá celý čisticí provoz bez pomoci elektrické energie. Na dně septiku se usazuje kal, který je pak nutné přibližně jednou za rok (někdy i méně často) vyvézt. Pravidelnost odvozu fekálií je opět dána počtem lidí obývajících danou nemovitost a také velikostí samotného septiku.


Dvoukomorový septik Carat

Čističky odpadních vod

Dalším řešením, jak se zbavit odpadních vod, jsou samonosné domovní čističky odpadních vod, které jsou modernější náhradou jímek a septiků. Fungují v podstatě na stejném principu jako velké čističky odpadních vod. Odpadní vody jsou čištěny aerobně biologickým způsobem, což znamená, že se organická hmota rozkládá působením mikroorganismů, jež ke svému životu potřebují kyslík ze vzduchu. Více také v článku Bakterie mohou být i užitečné - rozloží odpad a zmírní zápach.


Usazení ČOV. Foto: Betaxo CZ

Proces čištění má tři fáze:
1. fáze - hrubé předčištění, kdy se oddělí z odpadní vody hrubé nečistoty
2. fáze – aerobní čištění, kdy dochází k biologickému čištění a následnému oddělením kalu od vyčištěné vody
3. fáze – přenos produktů čištění, tedy kalu a vyčištěné vody, do prostor určených k jejich skladování a dalšímu zpracování

Domovní čističky odpadních vod mohou být:
• kontinuální (s nepřerušovaným průtokem) – splašky jsou čištěny průběžně
• diskontinuální (s přerušovaným průtokem) – splašky jsou čištěny v aktivační nádrži při jejím plnění. Po vyčištění se provzdušňování zastaví a čistá voda je po sedimentaci odčerpána.

Více také v článku Domovní čistírny odpadních vod. Jak koupit tu pravou?

Pro vybudování domácí čističky odpadních vod je třeba zažádat o stavební povolení u příslušného odboru životního prostředí - čistička totiž patří do kategorie „vodní dílo“. Dále je třeba vyřešit problém, kam s vyčištěnou vodou. Nejčastěji se to řeší vypuštěním vyčištěné odpadní vody nedalekého do potoka, řeky či rybníka. V případě, že nic takového v blízkosti domu nemáme, musíme vést předčištěné odpadní vody drenážním potrubím do podzemních vod. Budeme však potřebovat hydrogeologické vyjádření, že v místě, kde hodláme tuto odpadní vodu vypouštět, nedojde ke znehodnocení podzemních vod. Většinou je v těchto případech vyžadován vyšší stupeň čištění a čistírnu je tak třeba vybavit pískovým filtrem (na odtoku či vestavěným).

Pokud by došlo k zamítnutí tohoto způsobu likvidace odpadních vod, je řešením kombinace čistírny odpadových vod se zásobní nádrží na odpadní vodu. Předčištěnou vodu je pak možné využívat pro závlahu květin na zahradě, v případě kvalitního vyčištění není problém využívat tuto vodu i jako užitkovou v domácnosti. Pořizovací cena kvalitní domácí čističky odpadních vod se pohybuje okolo 50 tisíc korun, je však třeba počítat také s provozními náklady (elektřina).


Čistírna Klaro Easy se skládá ze dvou komor. V první komoře – zásobníku - dochází k probublávání fekálií a předčištění, které se dále přečerpávají do druhé komory – reaktoru, kde nastává aktivační proces.


Vyčištěnou vodu z čističek je možné vsakovat pomocí vsakovacích tunelů nebo boxů.

- jpa -