Schodiště totiž není jen praktický "výtah" do vyššího patra, jde zároveň o zásadní interiérový kus, a to jak o nosný stavební prvek, tak i v podstatě nábytek, který spoluvytváří dojem z celého prostoru. Typů schodišť je dnes nespočet, stejně jako materiálů, které můžeme při jeho výběru zvolit.

Schodiště může být dřevěné, kovové, betonové, cihlové i plastové nebo třeba skleněné, případně mohou být tyto materiály vzájemně různě kombinovány. Nejjednoduššími typy schodišť jsou žebříky nebo nejrozličnější schůdky, které se však většinou používají jen pro přístup na půdu nebo do podkroví. Ty mohou být jak napevno zabudované, tak i skládací.

Bezpečnější a také lépe vypadající jsou pak klasická schodiště. Nejrozšířenějším typem dřevěných schodišť jsou takzvaná zadlabaná schodnicová schodiště, jejichž nášlapy jsou zadlabány do vnitřní a vnější schodnice neboli bočnice. Odlehčenějším typem pak jsou schodnicová sedlová schodiště, jejichž nášlapy jsou včetně zábradlí na obě bočnice pouze posazeny. Tento typ byl rozšířen zejména před lety, dnes už lidé od jeho výběru spíše upouštějí.

Poměrně novou variantou je naopak šprušlonosné schodiště vyrobené v kombinaci dřeva a kovu, které je oblíbeno v současné době zejména díky vzdušnému a futuristickému vzhledu. Tam, kde chceme ušetřit prostor, se hodí schodiště točité neboli vřetenové. Za luxusní typ pak bývá považováno schodiště tvořené kovem a sklem, které samozřejmě jednak vyjde dráže a jednak je náchylnější ke zničení. Naopak velmi trvanlivá a odolná jsou schodiště betonová, která se dají kombinovat s dalšími materiály jako obklady, koberec nebo dřevo. Jejich nevýhodou bývá téměř nulová možnost rekonstrukce či jiné následné úpravy nebo výměny.

Při výběru schodiště je nutné zamyslet se nad celkovým provedením jako je tvar celého schodiště nebo jeho uchycení, stejně jako nad detaily, kterými je počet jednotlivých stupňů a také jejich šířka a tvar. Na prvním místě přitom zůstává bezpečnost. Míra převýšení jednotlivých schodů by neměla přesáhnout 17 centimetrů, přičemž jejich výška by měla být všude konstantní. Schody by neměly klouzat a ideálně by se na schodišti měli mít možnost pohodlně minout dva lidé. Používáme-li schodiště denně, je nutné se o něj také pravidelně starat, aby schody nevrzaly, byly stabilní, aby bylo pevně ukotveno zábradlí a také, aby schodiště vypadalo stále krásně jako na začátku, když jsme si ho nechali vybudovat.

Autor: efa

Foto: archiv firem Smip, Schody a syn