Skvost moderní architektury vznikal přesně podle umělcových představ a zásad. Friedensreich Hundertwasser vycházel v návrhu ze dvou myšlenkových proudů. V prvé řadě striktně odmítal rovnou linii, přičemž ctil tzv. Manifest proti racionalismu v architektuře.

Při stavbě tohoto barevného pohádkového zámku také prosadil tzv. "okenní právo". Podle něj má obyvatel právo na to, aby se mohl vyklonit z okna a přetvořit venku na fasádě všechno tak, jak mu odpovídá, a to kam až dosahuje jeho ruka. "Aby pak z dálky z ulice bylo vidět: Tady bydlí člověk," vysvětluje architekt.

Hundertwasserův dům se od svého dokončení před dvěma desetiletími změnil jen málo. Pyšní se celkem šestnácti soukromými a třemi společnými terasami o celkové ploše přes tisíc metrů čtverečních. Na terasách pokrytých zeminou stojí dvě stě padesát vzrostlých stromů.

A právě na tom je vidět druhý myšlenkový proud, ze kterého otec pestrobarevné členité stavby vycházel. Hundertwasser, který se ostře stavěl například proti odlesňování, se totiž snažil spojit stavby s živou přírodou a uplatňoval tzv. ekologický princip.

Stavba s padesáti byty, která silně kontrastuje se šedivými domy velkoměsta, byla veřejnosti poprvé zpřístupněna v rámci dne otevřených dveří 7. září 1985. Tehdy se na svérázný objekt přišlo podívat na 70 000 lidí. Díky velikému úspěchu tohoto projektu vznikly v okolí domu podobně laděné stavby, například galerie Kunst Haus Wien a několik restaurací a kaváren.

Hundertwasser inspiroval svými stavbami mnohé architekty také mimo rodné Rakousko. Dům, který vychází z jeho principů, stojí například také u nás v Plzni.

Autor: com, efa