Elegantní vilu postavil mezi dvěma válkami, v letech 1928 - 1930, na základě zakázky manželů Tugendhatových Ludwig Mies van der Rohe (1886 - 1969), u něhož je pozoruhodné, že neměl přímo vzdělání architekta, jen se tímto povoláním zabýval. Jeho tvorba je nicméně pro dějiny architektury velmi významná, zejména díky principům plynutí a kontinuity prostoru a konceptu "kosti a kůže", který tvořily skeletové konstrukce ze železobetonu obalené křehkými průhlednými stěnami.
Miesova díla také vynikala do detailů propracovaným technickým provedením, funkčností i užitím trvanlivých a vysoce kvalitních materiálů. Za to, jak důležitou kapitolu v dějinách moderní architektury, a zejména funkcionalismu, Miese tvoří, hovoří několik ocenění, kterými se tvůrce mohl pyšnit - získal nejvyšší anglické vyznamenání - Zlatou medailí Royal Institute of British Architects, Medailí svobody amerického prezidenta a několik čestných doktorátů.
Manželé Tugendhatovi, kteří pocházeli z rodin brněnských textilních podnikatelů, měli o svém budoucím bydlišti jen hrubou představu, věděli však, že chtějí prostorný moderní dům jasných a jednoduchých tvarů. Projektantovo přemýšlení o podobě domu do jisté míry ovlivnil také tvar a svažitost pozemku, na kterém byla vila vystavěna.
Dům má tři podlaží, přičemž každé z nich má jiný půdorys i průčelí. Základem budovy je ocelový skelet nesoucí keramické stropy. Hlavní myšlenkou celého prostoru je otevřenost stavby bez hranic. Místo uzavřených místností jde o jednotný celek s možností volného pohybu prostorem, a to i směrem do venkovních prostor.
V suterénu jsou užitkové prostory sloužící s výjimkou fotolaboratoře k hospodářskému a technickému provozu domu. Druhé podlaží neboli přízemí je hlavním podlažím domu a skládá se ze tří částí - hlavní společenské místnosti se zimní zahradou, kuchyně s přípravnou jídel a komorami a místnosti s příslušenstvím pro služební personál. Třetí podlaží, respektive první patro, sestává z haly, několika pokojů, dvou koupelen, šatny a terasy.
Nábytek byl zhotoven speciálně pro vilu, a to zřejmě Miesovou spoluprací s nábytkovými specialisty. Unikátní je technické zázemí domu, které je dodnes plně funkční. Jedná se zejména o bezpečnostní systém, systém ústředního vytápění, který je propojen s klimatizací a regulací vlhkosti vzduchu a plášť stavby, který se otevírá zapuštěním pod podlahu.
Manželé Tugendhatovi ve vile bohužel bydleli jen osm let, na počátku 1. světové války utekli před nacisty do Švýcarska a poté do Venezuely (do zahraničí emigroval i Miese). Následně budova sloužila k všemožným účelům, naštěstí se však ani během války, ani za totalitní éry vila i přes některé necitlivé rekonstrukce nezničila a její původní uspořádání se dochovalo v autentické podobě až do dnešních dnů, kdy se o ni stará Muzeum města Brna.
Autor: efa