Zlínský mrakodrap je jedním z vrcholných děl moderní meziválečné architektury, které symbolizovalo tehdejší úspěch českého podnikání a prosperitu obuvnické firmy Baťa. Stavba administrativní budovy podniku probíhala dva roky, dokončena byla v bouřlivém roce 1938 podle architektonického návrhu Vladimíra Karfíka.
Původně se pro administrativní centrum firmy počítalo se třemi nízkými navzájem propojenými budovami, slavný pokrokový podnikatel se však nakonec nadchl pro výškovou budovu, která se posléze stala symbolem a dominantou celého města.
Železobetonový šestnáctipodlažní objekt je 77 metrů vysoký, a tak byl v době svého vzniku nejvyšší budovou v Československu a zároveň druhou nejvyšší budovou v Evropě. Funkcionalistická perla "města obuvi", jejíž obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna a cihlová vyzdívka, je zajímavá zejména díky efektivnosti a účelnosti prostor a špičkovému vybavení.
„Jedenadvacítka“ je plně klimatizována a všechna podlaží jsou propojena čtyřmi rychlovýtahy, nákladním výtahem, paternosterem a výtahem pro návštěvy. Třešinkou na dortu je pak výtah, který byl pojízdnou kanceláří někdejšího šéfa podniku J. A. Bati, v němž měl k dispozici dokonce i umyvadlo nebo potrubní poštu.
Baťova kancelář byla zrekonstruována podle dobového vzhledu během rozsáhlých oprav před dvěma lety, kdy byl památkově chráněný objekt přetvořen na reprezentativní sídlo Krajského úřadu a Finančního úřadu.
Autor: efa