Podolská vodárna je jednou z nejvýraznějších pražských industriálních staveb, která byla postavena na místě staré vodárny z konce 19. století v letech 1927 až 1929 podle projektu úspěšného architekta Antonína Engela, jenž má na svědomí třeba také urbanistické řešení pražských Dejvic.
Stavba reprezentuje monumentální novoklasickou architekturu komponovanou do celistvých bloků a její vznik odstartoval začátek moderního úpravárenství vody v hlavním městě. Dnes už je však Podolská vodárna svou produkcí 12% pitné vody nejmenší výrobnou v metropoli a je spíše rezervním zdrojem v případě poruchy vodárny v Káraném či na Želivce.
Vodárna v Podolí byla dvakrát rekonstruována. Na první rekonstrukci v 50. letech se podílel opět Antonín Engel, který tak mohl dokončit započaté dílo. Roku 1952 tady navíc vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které zde sídlí dodnes. K další rozsáhlé rekonstrukci došlo v průběhu 90. let.
O jedinečnosti monumentální stavby, která je jedním ze zásadních symbolů podolské čtvrti, hovoří fakt, že v roce 2000 uspěla v rámci kategorie průmyslové stavby v celostátní soutěži Stavba století a Česká televize jí ve svém seriálu Deset století architektury věnovala speciální díl.
Autor: efa