Záleží samozřejmě i na tom, zda terasa je či není zastřešená, jak moc je vystavena větru a dešti atd., ale dlažba by měla být vždy položena tak, aby se pod ni nedostávala voda, jinak brzy dojde k jejímu odpadávání. Ze stejného důvodu také musíme zvolit dlažbu mrazuvzdornou a kvůli bezpečnosti pokud možno protiskluznou, zvláště když terasu využíváme po celý rok. Nenápadná vrstva námrazy, nebo i tenká vrstvička vody na hladké dlažbě se totiž snadno může postarat o scénku vhodnou do seriálu „Natoč to“, ačkoliv vašemu tělu by to možná tak humorné nepřipadalo.

Dlažba však nemusí být jen keramická. Často používané jsou dlaždice betonové, obdobné jako na chodnících, či dlažba zámková apod. Zajímavě vypadá přírodní kámen, jeho správná pokládka je ovšem náročnější. Ve všech případech je nutné dobře vyřešit odvodnění (správný sklon, svody, hydroizolace atd.), zejména u betonové dlažby musíme myslet i na nosnost konstrukce terasy a vše nechat patřičně propočítat. Těžké dlaždice s několika lidmi, to už je slušná zátěž, v zimě se k tomu přidává ještě sněhová pokrývka.

Ale není nutné zůstávat jen u dlažby. Dalším oblíbeným materiálem je dřevo. I zde se nabízí řada možností v jeho výběru, od běžných tuzemských dřev přes sibiřskou borovici až po různé exotické dřeviny. Ceny, mechanické vlastnosti a výdrž se pochopitelně liší. Neméně důležité je správné ošetření, i „obyčejné“, avšak kvalitně nakonzervované a udržované dřevo vydrží velmi dlouho. V nabídce je široká škála laků, lazur, napouštěcích olejů a dalších přípravků, takže je vhodné se o konkrétním ošetření daného druhu dřeva poradit s odborníkem. Na životnost a funkčnost dřevěné podlahy má, podobně jako u dlažby, velký vliv i samotné provedení konstrukce. Dřevo by nemělo přímo ležet ve vodě, musí být zajištěno odvodnění atd.

Alternativou ke dřevu jsou různé kompozity dřeva a plastu, které vypadají jako dřevo, ale nevyžadují žádné nátěry a ošetřování.

Poněkud méně tradiční je podlaha štěrková, položená na kvalitní a dobře odvodněné hydroizolační vrstvě. Z hlediska výdrže má mnoho příznivých vlastností – izolaci chrání přes výkyvy teplot a přímými účinky povětrnostních vlivů, sama o sobě nepracuje a nepraská a zajímavě vypadá. Ne každému nicméně pohyb po štěrku vyhovuje, náročnější je také čištění (ačkoliv kromě estetického hlediska není jinak údržba v podstatě nutná) a složitější je případné umístění zahradního nábytku, který se do štěrku propadává. Dá se to řešit vhodným rozmístěním dlaždic, volně položených na povrchu nebo zpola zapuštěných.

Relativně levná, i když ne zrovna esteticky dokonalá je podlaha asfaltová. Sama o sobě izoluje proti vodě, ale špiní a může dělat problémy za horkého počasí (měknutí). Totéž se týká různých lepenek, které zpravidla nejsou určeny pro přímou mechanickou zátěž.

Pro technicky zaměřené jedince je vzhledově zajímavým, avšak dosti drahým řešením podlaha z nerezu nebo hliníku. Jen pozor v létě, kdy se na slunci kov pěkně rozpálí. Existují ještě další, méně běžné způsoby provedení podlah na terasu, jako je například podlaha litá. Zajímavé jsou rovněž různé moderní krytiny z plastů.

Výběr vhodné podlahoviny na terasu by měl každopádně být v souladu s architektonickým řešením domu i s okolím.

Autor: Michal Hamšík