Pravda, nemusí to být sklep pro desítky lidí, ale nějaké ty čtvereční metry určitě zabere. Navíc je třeba si uvědomit, že jakmile je sklep jednou hotov, dodatečné rozšiřování už může být problematické (ale přesto možné, v historii dokonce poměrně časté). Mimochodem, největší vinný sklep v ČR je tzv. křížový sklep v Příměticích u Znojma, postaven v letech 1740 - 1756. Má podobu kříže, přičemž jeho delší rameno je 120 metrů dlouhé. Chodby mají 9 metrů na šířku a 6,5 metru na výšku.

Něco takového ale asi stavět nebudeme a situaci nám ulehčí i fakt, že v jistém smyslu je stavba jednodušší, než budování klasického sklepa. U sklepa v domě se totiž většinou snažíme odizolovat jej co nejvíce od vlhkosti, což ale u vinného sklepa není žádoucí. Stačí si zajet na Jižní Moravu a podívat se, jak se v tamních sklepích vlhkost sráží na stropě. Vínu to nijak nevadí, naopak, optimální vlhkost sklepa je pro něj 65 až 80%. Ani s vytápěním si není třeba dělat velké starosti. Podzemní prostory v dostatečné hloubce vykazují stálou teplotu, která by pro skladování vína měla dosahovat 8 - 14 stupňů Celsia. Důležité je, aby teplota příliš nekolísala. Při vyšší teplotě bude víno zrát i stárnout rychleji.

Na problém ale můžeme narazit, pokud chceme zbudovat sklep v tradiční podobě, tzn. s cihlovou klenbou. Ty dnes už mnoho lidí postavit neumí a jak tvrdí staří řemeslníci, ani cihly už nejsou to, co bývaly… Dá se to obejít falešnou klenbou s použitím betonu apod. Samotný tvar klenby je jinak pro sklep velmi výhodný z hlediska rozložení tlaků a pevnosti, ale i proudění vzduchu a vlhkosti.

Jednodušší způsob než stavba nového vinného sklepa je uzpůsobení stávajícího. Důležité ale je, aby splňoval výše uvedené požadavky, co se týče teploty a vlhkosti. Samozřejmostí je i tma, nebo alespoň přítmí. V případě, že sklep parametry nesplňuje, se dá víno skladovat v písku nebo slámě, což do jisté míry může podmínky ve sklepě nahradit. Láhve každopádně vždy musí ležet, a to tak, aby korková zátka byla trvale ponořena a nevysychala. V opačném případě se do láhve dostane vzduch, který podporuje tvorbu octových kvasinek.

Velmi důležité je i to, aby v prostoru sklepa nebyly žádné cizorodé pachy, které se přes zátku mohou dostat dovnitř a chuť vína negativně ovlivnit. Proto v témže sklepě neskladujeme brambory, zeleninu a už vůbec ne barvy, chemikálie a čistící prostředky.

Další důležitou otázkou je, která vína ve sklepě vůbec uložit, protože ne každé se hodí k archivaci. To je ale problematika na samostatný článek.

Podrobnější informace o stavbě sklepa i práci s vínem je možno získat v literatuře (např. kniha Jak a proč postavit vinný sklep  od PhDr. Richarda M. Golda, př eklad i ng. Vilém Beran, Helena Baker a Melanie Walker, v ydavatelství Geronimo Collection, 2002), nebo přímo u zdroje. Co takhle zajet do sklepa a probrat celou problematiku s místními vinaři nad sklenkou (či dvěma…) dobrého vína?

Autor: Michal Hamšík