I nároky českého zákazníka pomalu ale jistě rostou a mnozí dají raději přednost kvalitě a příjemné atmosféře i za cenu vyšších nákladů a důkladnější péče.
Na první pohled má dřevěná podlaha samé nevýhody. Její cena je vždy vyšší než u srovnatelné laminátové podlahy, je vždy náročnější na údržbu a povrchovou úpravu. Pokládka dřevěných podlah, kromě plovoucích typů, je časově náročnější a podlaha vyžaduje také povrchovou úpravu lakem, olejem nebo voskem. Dřevěná podlaha se nehodí do vlhkého prostředí a dřevo s vysokou hustotou vlákna není vhodné používat ani v kombinaci s podlahovým vytápěním.
Po předčtení předcházejícího odstavce by se mohlo zdát, že pořízení dřevěné podlahy je holý nerozum. Dřevo má naštěstí také mnoho výhod. Je to krásný přírodní materiál, který hřeje již na pohled. Milovníci originálu ocení zejména jeho jedinečnou kresbu a milovníci tepla a kvality zase jeho vynikající tepelné vlastnosti a životnost. Dlouhá životnost také předurčuje umístění dřevěných podlah. Nalezneme je zejména v rodinných domech, jejichž majitelé je zařizují s tím, že nebudou dům za deset opouštět. Dřevěná podlaha vydrží při dostatečné péči i sto let.
Jak se dřevo chová
Při pořizování dřevěné podlahy je potřeba počítat s tím, že dřevo si tak trochu dělá, co chce. Jeho barevné vykreslení je nevyzpytatelné a vlivem sesychání také pracují i jednotlivé části podlahy. Zákazníci, kteří touží po barevné jednolitosti i tvarové stálosti budou z dřevěné podlahy patrně zklamaní.
Kvalita dřevěné podlahy daná nornou je určována takzvanými růstovými vadami – suky, točitost vláken, očka apod. Je pouze na úhlu pohledu zákazníka, zda nám suky vadí nebo je naopak budeme vyhledávat.
Sesychání dřeva je přirozený jev, jehož průběh závisí na teplotě okolí a vlhkosti vzduchu. Sesychání dřeva a následnému vzniku spár nelze zabránit, lze jej však zpomalit. Jedna cesta vede přes nákup již tepelně upraveného dřeva, druhá potom přes udržení, pokud možno, konstantní teploty a vlhkosti v době pokládky.
Povrchová úprava a údržba
Vícevrstvé plovoucí podlahy a plovoucí parkety jsou většinou již opatřeny několika vrstvami tvrzeného laku. Vlysové, palubkové či masivní podlahy povrchovou úpravu nemají a zákazník má možnost si jí zvolit. Volba jednotlivých úprav je závislá na vůli zákazníka, ale samozřejmě také na zatížení podlahy. Lakovaná podlaha je pro domácnost vhodnější, snáze se udržuje, je odolná proti vlhkosti a také se lépe čistí. Lak nemusí být ani nepřirozeně lesklý, lze zvolit rovněž matný vzhled. Pokud se lakovaná podlaha poškrábe, nezbývá než přebrousit a znovu nalakovat celou plochu. Olejovaná dřevěná podlaha má velmi přirozený sametový vzhled a škrábance lze vyřešit lokální opravou. Oproti lakované podlaze daleko méně klouže. Olejovaná podlaha se bohužel musí častěji ošetřovat. Frekvence údržby se řídí zatíženosti podlahy a je třeba pamatovat také na to, že na různé druhy dřeva patří různé oleje.
Přestože mezi nejoblíbenější dřeviny stále patří ty tuzemské (buk, javor, bříza, borovice, jasan, dub), již není výjimkou že i konzervativní češi zvolí dřevo exotické.
Foto: archiv firmy Princ Parket (1 - jasan, 2 - třešen, 3 - javor)