Při vzpomínce na klasické linoleum možná někoho zamrazí - většina si totiž vybaví několik základních barev, které byly v minulých letech na trhu a "zdobily" podlahy především v kuchyních téměř všech domácností. Dokonce se objevilo i několik zvěstí, že polyvinylchlorid (zkráceně PVC), resp. látky, které se z něj uvolňují jsou karcinogenní.

I u PVC podlah, přestože je většina z nich méně finančně náročná, bychom jejich výběr neměli podcenit. Řešení ve stylu - zajedeme do nejblišího supermarketu, koupíme první vzor, který nám padne do oka, a odpoledne už máme podlahu položenou - není nejvhodnější. Jako u všech podlah i zde platí, že ne všechny PVC podlahy se hodí bez rozdílu do všech místností. Záleží na charakteru místností, stupni zatížení, požadované odolnosti, životnosti a samozřejmě i vzhledu. Například do kuchyně bychom měli zvolit krytinu, která odolává nejrůznějším tekutinám vylitým na podlahu, je dostatečně měkká, aby se po ní dobře chodilo. Existují i PVC podlahy s přísadou křemičitého písku, které mají speciální protiskluzovou vrstvu, a hodí se tak zejména tam, kde hrozí nebezpečí uklouznutí. Komplexní informace o konkrétní PVC krytině se dozvíme z tzv. technického listu, který by nám měl prodejce ukázat. Zjistíme tam, zda je krytina vhodná do domácnosti nebo do veřejných budov, její celkovou tloušťku, dovolenou intenzitu zatížení, odolnost vůči otlaku při bodovém zatížení (např. židlemi na kolečkách), barevnou stálost, odolnost vůči chemikáliím používaným běžně v domácnosti, odolnost proti oděru, zda je možno pod krytinu instalovat podlahové vytápění, jaká je její rozměrová stálost a flexibilita.

Homogenní nebo heterogenní
Základní rozdělení PVC krytin je na homogenní a heterogenní. Heterogenní PVC tvoří v průřezu více vrstev - základní vrstva, potisk a ochranná vrstva. Homogenní je naopak tvořeno pouze jednou vrstvou a je probarveno v celé své tloušťce. Homogenní PVC podlahy jsou kvalitnější a dražší. Díky své cenové dostupnosti jsou na trhu stále nejžádanější heterogenní typy. U heterogenní krytiny je pak důležitá tloušťka nášlapné vrstvy, která by neměla být méně než 0,2 milimetru, aby se krytina rychle nesešlapala. Celková tloušťka krytiny je také důležitá - minimálně 1,35 mm, vhodnější je však zvolit tloušťku 1,6 mm. Měkkou a tichou chůzi nám zajistí krytina o tloušťce až 2 mm.

Pokládka PVC
Pokládka PVC podlahy je díky variabilitě prodávaných šířek jednoduchá. Můžeme zvolit samolepící čtverce nebo role s šířkou od 1 a půl metru až po 5 metrů. Základem úspěšné pokládky se čistá a suchá podlaha, která je zbavena všech nerovností a výstupků. Na lepení rolí používáme speciální lepidlo určené na PVC krytiny. Aby nám PVC krytina dlouho a dobře sloužila, je třeba nepodcenit údržbu - zametání, vysávání a vytírání vodou s tekutým neutrálním čistícím prostředkem. V žádném případě bychom neměli používat agresivní čistící prostředky ani abraziva a prostředky určené na laminátové podlahy. Při intenzivním provozu, zvláště pokud je ochranná vrstva porézní, je třeba PVC podlahu také voskovat, aby špína nepronikla až do vlastního materiálu a nedošlo také k popraskání a vysychání krytiny.    

Články s podobnou tématikou
Dlažba ze dřeva
Kam a proč položit keramickou dlažbu