Výběr by se měl odvíjet nejen od estetických a cenových hledisek, ale i z pohledu praktického. V první řadě záleží na tom, co je na podlaze nyní. Jinak tomu bude v cihlovo-betonové novostavbě, jinak v novém dřevěném montovaném domku či v letité dřevěnici, a ještě jinak ve starém kamenném domě, kde jde od podlahy vlhko.

Asi nejjednodušší a zřejmě také nejlevnější (s určitými výjimkami) je koberec. Jeho pokládka je celkem snadná, je teplý a útulný, tlumí hluk i vibrace a přitom se dá pořídit za velmi dobrou cenu. Na trhu je dostatek materiálů, šíří, tloušťek, barev i vzorů. Určitou nevýhodou u některých koberců je to, že stojící nábytek do nich vytlačuje otisky. U pevně umístěných kusů to nevadí, ale třeba u křesel, která podle potřeby přesunujeme, by to mohl být z estetického hlediska trošku problém. Hodně vysoké koberce se zase špatně čistí. Obecně je však údržba koberce poměrně snadná, většinou stačí vysát, jednou za čas vyčistit. Trochu horší je to při znečištění některými tekutinami, voskem apod., hlavně u světlých koberců.

Pokud se vám koberec nelíbí, do módy se vrátilo dřevo. To má mnoho forem , mnohdy stačí přebrousit, opravit a přelakovat staré parkety. V nabídce je samozřejmě řada druhů nových parket, populární je tzv. průmyslová mozaika (kantka), prostá a důstojná prkenná podlaha aj. 

Dřevěná podlaha vypadá dobře, je teplá, avšak hluk tlumí trochu hůře, než koberec. O něco měkčí, sametovější a tlumivější je korek, velmi příjemný a trvanlivý materiál. Na rozdíl od „normálního“ dřeva navíc nepodléhá vlhku a hnilobě.

Uvedené podlahy jsou k podkladu pevně připevněny, ale jiné typy podlah po něm takříkajíc plavou. Ano, proto se jim říká plovoucí. To je kapitola sama o sobě, a to velmi rozsáhlá. Existuje nesčetné množství plovoucích podlah různých kvalit i materiálů. Nejlevnější bývá lamino, které je celkem trvanlivé, ale chladné. Jestli rádi chodíte doma bosky, „lamino nebrat!“. Plovoucí podlaha však může mít povrch i ze dřeva, nebo korku, a pak je podstatně příjemnější a pochopitelně také dražší.

Plovoucí podlaha je obecně snadnější na pokládku (oproti celoplošně upevněné), bývá levnější a teoreticky se dá opravit výměnou poškozených kusů, což platí hlavně u zacvakávacích systémů. Tlumí však méně hluk a vibrace, jsou na ní dosti slyšet kroky.

V obývacích pokojích se na podlahách občas objevují i jiné materiály, jako třeba dlažba. Ta ale působí velmi chladně a také chladná je, pokud tedy nemáte podlahové vytápění. I tak však takový pokoj nevypadá moc útulně, takže pozor, abyste si v něm nepřipadali jako v hrobce. Dlažba nicméně může být řešením tam, kde je hodně vlhko. 

V posledních letech se objevuje také v obývacích pokojích materiál, dříve používaný zejména v kuchyních, prádelnách, halách a technických místnostech. Jedná se o měkčené PVC. Vzhled a kvality PVC, které si pamatujeme z dřívějších let, se s dnešní nabídkou nedají srovnat. 

Často se používají různé kombinace, například dřevěná podlaha s kobercem uprostřed apod. Ať už si vyberete cokoliv, důležité je, abyste se v obýváku cítili spokojeně a zároveň dlouho neměli starosti, čím podlahu nahradit příště.

Autor: Michal Hamšík