V současnosti rozlišujeme dva základní typy topných systémů - teplovodní a elektrické. Oba mají své výhody i nevýhody, z toho důvodu je třeba výběr odborně posoudit a propočítat. Důležité je brát ohled zejména na výkonnost systému, charakter vytápění (zda jde o primární či sekundární zdroj tepla), výpočet tepelných ztrát objektu (vliv kvality zateplení domu), důležitý je také druh podlahové krytiny i to, jak náročné budou úpravy povrchu a samotná instalace. V České republice se v současnosti setkáváme s podlahovým vytápěním jakožto s hlavním zdrojem tepla u více než 50% novostaveb rodinných domů. Pokud jde o doplňkové instalace, pak jde nejčastěji o podlahové topení v koupelnách. Součástí těchto realizací běžně bývají i projekty s instalací dřevěných podlahových krytin. Pokud jsou dodržovány pokyny, které udávají výrobci podlahoviny i topného systému, je možné bez problému topný systém pod dřevěné podlahy instalovat.


Dřevěná podlaha KÄHRS Linnea, kolekce Habitat Ořech Statue

Přirozené teplo a zdravé prostředí i pro alergiky

Podlahové vytápění nepřináší jen tepelný komfort, ale má ještě další přednosti. Hlavní výhodou je, že zamezuje cirkulaci vzduchu po místnosti. Při vytápění běžnými radiátory stoupá teplý vzduch rychle ke stropu, kde se ochlazuje a zase klesá k podlaze. Toto proudění způsobuje víření prachu a také přispívá k “efektu studených nohou”, který způsobuje nedostatečné prokrvení chodidel. Podlahové vytápění přináší pro člověka optimální rozložení teplot. Chodidla jsou v přímém kontaktu s teplou podlahou. Navíc díky velikosti topné plochy stačí k prohřátí místnosti mnohem nižší teploty, než je tomu u radiátorů. V užitných místnostech bývají podlahy zahřívány na teplotu okolo 25 °C. Při nižších teplotách tak nedochází k víření prachu, proto je podlahový topný systém vhodný i pro alergiky. Podlahové vytápění má samozřejmě také výrazný estetický efekt - místnost není ničím rušena, dochází k úspoře místa a snižují se nároky na údržbu. Životnost podlahových topných systémů se pohybuje mezi 30 až 50 lety v závislosti na použité technologii.


Dřevěná podlaha KÄHRS Linnea, kolekce Living Dub Coffee FSC

Podlahové vytápění pod dřevěné krytiny

Podlahové topení je možné pokládat pod všechny krytiny, pokud to dovoluje výrobce. V současnosti existuje jen minimum podlahových krytin, které na podlahové topení umístit nejdou vůbec, nebo jsou u nich jistá omezení. Důležitý je co nejnižší tepelný odpor, jeho hodnota by měla být maximálně R = 0,16 m2*K/W, ideální jsou však hodnoty nižší.


Dřevěná podlaha KÄHRS Linnea, kolekce Living Třešeň Muscovado

Tepelná vodivost - schopnost materiálu vést teplo, rychlost, jakou se teplo šíří z jedné části materiálu do části chladnější. K porovnávání jednotlivých materiálů slouží termín součinitel tepelné vodivosti, který bývá někdy chybně označován jako tepelná vodivost. Součinitel tepelné vodivosti je měrná tepelná vodivost, zjišťuje se tedy měřením, nikoliv výpočtem.

Tepelný odpor - odpor materiálu proti prostupu tepla. Čím vyšší odpor, tím teplo materiálem hůře proniká.

Dřevěné podlahové krytiny jsou pro umístění podlahového vytápění vhodné, protože jejich konstrukční výška je dimenzována na nízký tepelný odpor. Dřevo skvěle akumuluje teplo a podlahová krytina si uchovává příjemnou teplotu i po vypnutí topení. Dřevo je navíc samo o sobě hřejivým materiálem a udržuje si příjemnou teplotu i mimo topnou sezónu. S podlahovým topením jsou kompatibilní i konstrukce z masivu, ideální jsou však vícevrstvé, konkrétně třívrstvé konstrukce, které je možné instalovat jak celoplošným lepením, tak i plovoucím způsobem.

Výhody a nevýhody:
Zámkový systém vyniká rychlostí a jednoduchostí pokládky, krytina se dá snadno rozebírat, poškozený dílec vyměnit, nebo v případně nutnosti opravit topný systém. Podklad není narušen lepidlem. Za určitou nevýhodu pokládky plovoucím způsobem se považuje riziko kročejového hluku. To je však možné snadno eliminovat použitím protihlukové podložky v kombinaci s parotěsnou fólií. Je nutné zachovat dilatační mezery, protože dřevo je přírodní materiál, který stále pracuje. Během užívání krytiny se mohou také objevit zvuky, které jsou u dřeva běžné, tedy jemné praskání či skřípání. Pokud však byla správně provedena technologie pokládky a jsou k dispozici optimální klimatické podmínky, nemusí k těmto zvukům vůbec docházet.

U celoplošného lepení je s ohledem na zbytkovou vlhkost nesmírně důležitá kvalita podkladového materiálu. Mezi podklad a krytinu se nedávají žádné doplňkové podložky, ale pouze lepidlo. Lamely přilepené k podkladu jsou při chůzi pevné, vynikají nízkou hlučností i roztažností. Dalším plusem je nižší tepelný odpor krytiny. Vzhledem k tomu, že chybí protihluková podložka a krytina je přímo propojena s podkladem, dochází k lepšímu přenosu tepla do místnosti. Nevýhodou však je časově i finančně náročnější pokládka a také obtížnější výměna krytiny při poničení. V případě, že krytinu měníme úplně, dochází často k destrukci jak podkladu, tak i samotné krytiny.


Dřevěná podlaha KÄHRS Linnea, kolekce Lodge Dub Breeze

Dřevěné krytiny ze Švédska

V sortimentu švédského výrobce třívrstvých dřevěných krytin KÄHRS je možné vybírat ze všech nabízených kolekcí - všechny jsou vhodné pro podlahové vytápění. Nejnižší tepelný odpor mají kolekce z řady Kährs Linnea. Jde o dýhované lamely s konstrukční tloušťkou 7 mm. Je třeba upozornit na dřeviny, jako je buk, kanadský javor nebo třeba jatoba, které jsou náchylnější na výkyvy teplot i vlhkost. Mnozí výrobci proto jejich umístění na podlahové vytápění nedoporučují, nebo přímo nepovolují. Mezi lamelami by totiž mohlo dojít ke vzniku spár. V případě, že jste se rozhodli pro krytinu s olejovaným povrchem, musíte věnovat pozornost i její správné údržbě. Před začátkem i po ukončení topné sezóny je třeba podlahu naolejovat, zejména pokud jde o olejované rustikální dekory s množstvím prasklin, spár či netmelených suků. Tyto povrchy mají totiž třikrát více otevřených pórů, než je tomu i klasických lakovaných podlah a jsou tak náchylnější na vysychání. Z hlediska vysoké hodnoty tepelného odporu se jako jediná nedoporučuje kolekce Kährs Grande s konstrukční tloušťkou 20 mm.


Dřevěná podlaha KÄHRS Spirit Unity Dub Arctic

Ohlédnutí do historie podlahového vytápění

Přestože se zdá, že je podlahové vytápění vynálezem moderní doby, princip podlahového topení znali již staří Římané před cca 2000 lety, kteří jej uplatňovali v lázeňství. Tehdy samozřejmě nebylo založeno na elektřině ani ohřevu vody, ale na přívodu teplého kouře z ohniště. Kouř byl vpouštěn do prázdného prostoru pod podlahou. Později byl tento důmyslný systém ještě vylepšen a teplý vzduch začal být podlahou veden kanály. Jedním z prvních šlechtických rodů, který podlahový systém vytápění využíval na našem území, byli Lichtenburkové. V 15. století podlahové vytápění budovali na svých hradech, využili jej například při rekonstrukci hradu Vranov. Systém procházel neustálým vývojem a v 18. století se ve Francii používal systém podlahového vytápění fungující na principu užití páry. Na počátku 20. století pak došlo k rozšíření podlahového topení, které již nebylo založena na horkém vzduchu, ale na teplé vodě. Až na konci 20. století se však tento systém dočkal svého plného uplatnění.


Dřevěná podlaha KÄHRS Spirit Unity Dub Forest

Zpracováno ve spolupráci s Milanem Mrkáčkem, vedoucím regionálního prodeje firmy Kratochvíl parket profi, s.r.o.

Pro více informací navštivte www.kpp.cz.

Další články Kratochvíl parket profi
Sháníte praktickou podlahovou krytinu? Zkuste vinylové dílce …

- PR článek -